Čachtice

Čachtice
	Kostel
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°42′44″ s. š., 17°47′14″ v. d.
Nadmořská výška	203 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Trenčínský
Okres	Nové Mesto nad Váhom
Tradiční region	Střední Pováží
	Čachtice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32,6 km²
Počet obyvatel	3 703 (2021)
Hustota zalidnění	113,7 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Erika Ondrejková
Vznik	1248 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.cachtice.sk
Telefonní předvolba	032
PSČ	916 21
Označení vozidel (do r. 2022)	NM
NUTS	505901
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čachtice (maďarsky Csejte)^[2] jsou obec na Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom. Žije zde přibližně 3 700^[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází na pomezí Bílých a Malých Karpat, přibližně 6 km jižně od Nového Mesta nad Váhom.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1248. Původně obec patřila k panství Čachtického hradu. Největší tragédii obce bylo její vyplenění Turky v roce 1599.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dominantou a největší turistickou atrakcí je hrad Čachtice, v samotné obci kostel svatého Ladislava a nově také Čachtické podzemí (v roce 2017 přístupné v červenci a srpnu) a několik dalších památek. Poblíž obce je také národní přírodní památka Čachtická jeskyně.

Zámky[editovat | editovat zdroj]

Původně zde byly tři kaštely (zámek nižší šlechty), dochoval se pouze pozdně renesanční Draškovičův kaštel, který slouží jako muzeum a je turisticky přístupný.^[3] Ze zámku Báthoryčky (Nádašdyovský kaštel) se dochovala pouze zeď, zbytek bašty a nově zpřístupněné Čachtické podzemí.^[4]^[5] Z Országhovského kaštela zbyla jen obvodová zeď s okrouhlou baštou.^[6]

Drugetova kúria (č. p. 180) je skromnější sídlo nižší šlechty, počátkem 17. stol. ji nechal vybudovat Juraj III. Druget z Humenného, manžel Kataríny Nádašdyové, dcery Alžběty Nádašdyové (rozené Báthoryové).^[7]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Báthoryová (1560-1614) – Čachtická paní

Falešní filmaři v Čachticích[editovat | editovat zdroj]

V květnu roku 1961 Emil Barč spolu s komplicem Ladislavem Fabianičem (toho času oba zaměstnanci Státního geologického ústavu Dionýza Štúra^[8]) přesvědčili s použitím prázdných kamer a falešných filmařských průkazů občany obce Čachtice, že u nich budou natáčet film o Alžbětě Bátoriové. Jelikož mnohým z nich slíbili velké honoráře a účinkování v zahraniční produkci, během několika týdnů jim občané obce poskytovali ubytování a stravu zdarma. Na podvod se přišlo náhodou, když se 14. června o filmování doslechl režisér Štefan Uher, který byl právě v Novém Městě nad Váhom a jel se do Čachtic podívat. Oba byli následně odsouzeni za trestný čin podvodu, výtržnictví a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Emil Barč byl navíc obviněn za trestný čin ohrožení mravnosti (podle některých výpovědí během „konkurzů“ opakovaně fotografoval ženy z obce nahé) a Ladislav Fabianič byl obviněn z padělání a pozměňování úřední listiny (v souvislosti s paděláním filmařských průkazů).^[8]

Událost se stala v Československu legendární, Čachtice si díky ní vysloužily posměšnou přezdívku Filmárovce. Dostala se do knihy Ladislava Mňačka Soudruh Münchhausen, byl o ní natočen film Filmárovce, aneb Čachtice 1961 režisérky Kristýny Klimekové.