Gyula Horn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horn Gyula
Horn Gyula
Horn Gyula
Ve funkci:
15. červenec 1994 – 6. červenec 1998
Prezident Árpád Göncz
Předchůdce Péter Boross
Nástupce Viktor Orbán

2. předseda MSZP
Ve funkci:
27. květen 1990 – 5. září 1998
Předchůdce Rezső Nyers
Nástupce László Kovács

Ministr zahraničí MLR
Ve funkci:
10. květen 1989 – 23. květen 1990
Předchůdce Péter Várkonyi
Nástupce Géza Jeszenszky

Narození 5. července 1932
Maďarsko Budapešť, Maďarské království
Úmrtí 19. června 2013 (ve věku 80 let)
Budapešť, Maďarsko
Národnost Maďarsko maďarská
Politický subjekt MDP (1954-1956)
MSZMP (1956-1989)
MSZP (1989-2013)
Choť Anna Király
Profese politik, ekonom
Commons Kategorie Gyula Horn

Gyula Horn (5. července 1932 Budapešť19. června 2013 tamtéž) byl maďarský politik a ekonom, poslední ministr zahraničí Maďarské lidové republiky a jedna z osobností pádu komunismu v Maďarsku. V letech 19941998 zastával úřad třetího premiéra Maďarské republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1954 se stal členem tehdejší vládnoucí komunistické strany Magyar Dolgozók Pártja a od roku 1956 její pokračovatelky přetransformované Magyar Szocialista Munkáspárt, jejímž členem byl až do pádu komunismu v roce 1989.

Během protikomunistického povstání v roce 1956 se připojil k takzvaným brigádám „Pufajkások“ (někdy také nazývané Kádárovi husaři), což byla komunistická polovojenská organizace, jejímž cílem bylo po boku sovětské intervenční armády bojovat proti revolucionářům a upevnit pozici Jánose Kádára, jako nového vůdce porevolučního komunistického lidového Maďarska. Působil zde až do června 1957.[1][2][3]

Pracoval jako zpravodaj ministerstva financí, poté se věnoval diplomatické oblasti v jugoslávském Bělehradu a bulharské Sofii.

Dne 10. května 1989 byl jmenován ministrem zahraničí MLR, během jeho úřadování došlo k Panevropskému pikniku. Ve funkci byl až do 23. května 1990.

Po prvních svobodných volbách roku 1990 usednul v parlamentu jako předseda levicové MSZP. Ve stejném roce mu byla udělena Karlova cena. Po čtyřech letech v opozici drtivě zvítězil se svou stranou v parlamentních volbách 1994 a stal se v pořadí třetím premiérem Maďarské republiky. Jeho koaliční vláda MSZP-SZDSZ díky stabilní většině v parlamentu vydržela po celé volební období, avšak v následujících parlamentních volbách byla MSZP poražena středo-pravicovým Fideszem a novým premiérem se stal Viktor Orbán. Na říjnovém sjezdu se Gyula Horn vzdal vedení své strany a novým předsedou byl zvolen László Kovács. Poslancem parlamentu byl Horn nepřetržitě až do roku 2010.

Roku 2007 byl Gyula Horn tehdejším premiérem Ferencem Gyurcsányem (MSZP) navržen na ocenění Magyar Köztársaság Érdemrendjének Polgári Tagozata. Tehdejší prezident republiky László Sólyom mu však odmítnul ocenění udělit, s poukázáním na skutečnost, že Gyula Horn během protikomunistického povstání v roce 1956 bojoval spolu se sovětskými vojsky proti maďarským revolucionářům, což je v rozporu s ústavními hodnotami současné Maďarské republiky.[4]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Cölöpök (1991)
  • Azok a kilencvenes évek… (1999)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Heti Válasz dokumentumai Horn Gyuláról
  2. Horn Gyula önéletrajza
  3. Heti Válasz Online
  4. [1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horn Gyula na maďarské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předseda MSZP
Předchůdce:
Rezső Nyers
27. květen 19905. září 1998
Gyula Horn
Nástupce:
László Kovács
Předchůdce:
Péter Boross
Znak z doby nástupu Premiér Maďarské republiky
19941998
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Viktor Orbán