Ferenc Molnár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferenc Molnár
Ferenc Molnár 1941.jpg
Ferenc Molnár
16. únor 1941
Fotograf Carl van Vechten
Rodné jméno Ferenc Neumann
Narození 12. leden 1878
Rakousko-Uhersko Budapešť, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. duben 1952
USA New York, USA
Povolání spisovatel, novinář
Národnost maďarská
Státní příslušnost Maďarsko
Alma mater Kalvínské gymnázium, Universita Lóránda Eötvöse
Manželka Sári Fedák
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR
Ferenc Molnár v roce 1918
Ferenc Molnár

Ferenc Molnár, vlastním jménem Ferenc Neumann (12. ledna 1878, Budapešť1. dubna 1952 New York) byl maďarský prozaik, dramatik a novinář židovského původu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování Kalvínského gymnázia v Budapešti začal studovat právo na Universita Lóránda Eötvöse (Eötvös Loránd Tudományegyetem). Studium však nedokončil a živil se jako novinář a později jako spisovatel. Během první světové války působil rok jako válečný dopisovatel. Roku 1938 v době narůstání fašismu emigroval do USA. Svá díla psal především maďarsky, později také německy a v emigraci i anglicky.[1]

V prvním Molnárově tvůrčím období převládala próza z velkoměstského života spojující ostrou sociální kritiku s ironií a sentimentalitou. Takto napsal i své nejznámější dílo, román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice (1907, A Pál utcai fiúk). Poté se začal věnovat dramatu, ve kterém vynikl scénickou rutinou a bravurními efekty, často založených na erotických motivech. Stal se věhlasným autorem, ale mnozí kritikové mu vyčítali myšlenkovou lacinost.[1]

Podle jeho knih a divadelních her bylo natočeno přes šedesát filmů (z toho šestnáct němých a dvacet televizních) a téměř patnáct televizních seriálů.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Magdolna (1898), sbírka povídek.
  • Az éhes város (1901, Hladové město), román.
  • Egy gazdátlan csónak története (1901, Opuštěná loď).
  • A Pál utcai fiúk (1907, Chlapci z Pavelské ulice), román pro mládež jehož hlavním motivem je "válka" dvou chlapeckých part o volný předměstský plácek, česky také jako Hoši z Pavelské ulice nebo Hoši z naší ulice¨.
  • Rabok (1908, Vězni), román
  • Muzsika (1908, Hudba).
  • Egy haditudósitó naplója (1916, Deník válečného dopisovatele)
  • Az aruvimi erdo titka (1917, Tajemství aruvimského lesa), román.
  • Széntovajok (1918, Zloději uhlí), román.
  • Andor (1918), román.
  • A zöld huszár (1938, Zelený rytíř).
  • Isten veled szivem (1945, Sbohem, mé srdce), román.
  • Útitárs a száműzetésben – Jegyzetek egy önéletrajzhoz (1950, Společnice ve vyhnanství), autobiografie.
  • A Dohány-utca és a Körút-sarok (1952).

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • A Doktor úr (1902, Pan doktor), česky jako Právní zástupce, veselohra.
  • Józsi és egyéb kis komédiák (1904),
  • Az ördög (1907, Ďábel), tragikomedie.
  • Liliom (1909, Liliom), česky jako Balada od kolotočů, sentimentální drama s fantastickým motivem.
  • A Testőr (1910, Gardový poručík), veselohra.
  • A Farkas (1912, Vlk),
  • Úri divat (1916),
  • A fehér felhő (1916, Bílý mrak),
  • Farsang (1916),
  • A hattyú (1920, Labuť),
  • Színház: Előjáték Lear királyhoz, Marsall, Az ibolya (1921, Prolog ke králi Learovi),
  • Égi és földi szerelem (1922, Nebeská a pozemská láska),
  • A vörös malom (1923),
  • Az üvegcipő (1924),
  • Játék a kastélyban (1926, Hra na zámku),
  • Riviera (1926),
  • Olympia (1928, Olympie), veselohra.
  • Egy, kettő, három (1929, Jedna, dvě, tři),
  • A jó tündér (1930, Dobrá víla), komedie.
  • Valaki (1931),
  • Harmónia (1932, Harmonie),
  • Nagy szerelem (1935),
  • Delila (1937),
  • Panoptikum (1949).

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molnár Ferenc na maďarské Wikipedii.

  1. a b c Slovník maďarských spisovatelů, Odeon, Praha 1971, str. 243
  2. Ferenc Molnár na IMDB