István Széchenyi

István Széchenyi
István Széchenyi
	;
Narozen	21. září 1791; Vídeň, Rakouské císařství
Zemřel	8. dubna 1860; Döbling, Rakouské císařství;
Národnost	Maďar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

István Széchenyi [ˈiʃtvaːn ˈseːʧeːɲi] IPA (* 21. září 1791, Vídeň – † 8. duben 1860 Döbling) byl maďarský šlechtic, politik, národní hrdina a spisovatel.

Pro svou politickou a veřejnou činnost je nazýván „největší Maďar“. Patřil k největším strůjcům maďarského reformního hnutí v letech 1825 až 1848. A hlavní představitelům revoluce v letech 1848 – 1849. Pracoval jako ministr dopravy, ovšem po porážce revoluce se nervově zhroutil a odešel do psychiatrické léčebny v Döblingu u Vídně. V mládí se dal na vojenskou dráhu, vyznamenal se za Napoleonských válek. Kvůli svým názorům ovšem z armády odchází. Účastní se Vídeňského kongresu roku 1814 a poté pracuje v zemích západní Evropy. Zde si uvědomuje zaostalost Uher a jeho hospodářsko-politická díla Hitel (Úvěr), Világ (Svět) a Stadium (Stádium) tvoří teoretický základ uherského reformního hnutí.

István Széchenyi se v Uhersku také zasloužil o:

založení uherské Akademie věd,
trvalé spojení Budy a Pešti řetězovým mostem, který nese jeho jméno - Széchenyi Lánchíd,
provozu parních lokomotiv na uherských tratích,
parolodní dopravu po Dunaji a Balatonu,
regulaci řek Dolního Dunaje („Železná brána“) a Tisy,
vybudovaní zimního přístavu v Budě,
chov koní a pořádání koňských dostihů,
zřízení Obchodní banky.