George Soros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

George Soros [džordž šoroš] (maďarsky Soros György, * 12. srpna 1930) je maďarský rodák a americký finančník a filantrop židovského původu.

George Soros (2006)

Život[editovat | editovat zdroj]

Z rodného Maďarska odešel po válce v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, kde studoval ekonomii a filosofii na London School of Economics, kde ho významně ovlivnil K. R. Popper a jeho myšlenka "otevřené společnosti". V roce 1956 odešel do USA, aby - jak sám říká - vydělal dost peněz na Wall Street a mohl žít jako spisovatel a filosof.

Podruhé ženatý byl se Susan Weber Soros. V září 2013 se oženil opět, jeho třetí manželkou se stala 42 letá učitelka jógy Tamiko Bolton. Svatební oslavy se zúčastnilo 500 hostů, mezi nimi prezident Estonska a premiér Albánie a také zpěvák Bono. George Soros má pět dětí.

Finančník[editovat | editovat zdroj]

V roce 1970 založil spolu s Jimem Rogersem Quantum Fund, jeden z prvních hedge fondů. Během deseti let se jim navrátilo přes 4000 % vkladu, což je základem Sorosova bohatství. Proslul svými finančními měnovými spekulacemi, které například roku 1992 donutily Bank of England k devalvaci britské libry.

Filantrop[editovat | editovat zdroj]

Soros je angažovaným filantropem od roku 1979, kdy začal podporovat černošské studenty, aby mohli studovat na Kapské univerzitě (University of Cape Town) v Jihoafrické republice, tehdy trpící pod apartheidem.

Soros též podporuje romské studenty i v Česku, a to prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu (Roma Education Fund, REF). Cílem fondu je skrze stipendia přispět ke zvýšení vzdělanostní úrovně Romů žijících ve 13 zemích střední a východní Evropy a působit desegregačně na vzdělávací systém. V České republice rozdělování stipendií koordinuje od roku 2010 občanské sdružení ROMEA.[1][2]

Ve Spojených státech je jedním z významných přispěvatelů liberálních organizací. Podporuje také organizaci Transparency International, která se věnuje boji proti korupci.

Sorosova podpora změn ke svobodě a demokracii ve střední a východní Evropě je, mimo podpory přímé, záležitostí místních organizací - Open Society Institute, Sorosových nadací (Soros Foundation), mezi něž patří i Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF Praha) v Česku. Předsedá Soros Fund Management a je také ředitelem Council on Foreign Relations. Založil a finančně podporuje nadaci Středoevropské univerzity (Central European University), jíž věnoval 880 milionů USD.

Podporuje i změny a vznik demokracie v bývalých zemích sovětských satelitů, jako například i v Gruzii, na Ukrajině a jinde.

Dále přes Media Development Investment Fund podporuje internet pro všechny realizovaný přes satelity.[3]

Kritiky[editovat | editovat zdroj]

Sorosovi kritici poukazují na zdroj jeho bohatství ze spekulačních obchodů, což je podle nich téměř neslučitelné s filantropickým zaměřením, kterému se Soros věnuje mimo svou profesionální činnost. Soros se ovšem brání, že nikdy neporušil daná pravidla, že se je však snaží změnit pro dobro lidstva, i když by to pro něho samého nebylo výhodné.

Soros však otevřeně kritizuje systém finančních spekulací, jakkoliv jsou základem jeho bohatství. Podle něj někdy znemožňují hospodářský rozvoj v rozvojových zemích. Mnohé z problémů ekonomické nerovnováhy ve světě přisuzuje Soros tržnímu fundamentalismu (market fundamentalism), tedy přesvědčení, že trh sám stačí vytvářet stabilní hospodářství.

V politice se americkým konzervativcům nelíbila Sorosova kampaň proti Georgi W. Bushovi. Proti Bushovi se postavil však až v době, kdy již byl silně nepopulární. V České republice je např. hlavním sponzorem Člověka v tísni, jehož ředitel naopak podpořil válku v Iráku. Sorosem sponzorovaná Human Rights Watch označila za pravděpodobného viníka útoku chemickými zbraněmi v Sýrii v září 2013 Syrskou vládu, čímž nepřímo podpořila zastánce otevřeného zahájení války vedené USA proti Sýrii, jelikož právě takovou podmínku americký prezident pro zahájení útoku stanovil. Podporovatelé tvrdé politiky Izraele byli pobouřeni jeho srovnáváním izraelské politiky s politikou nacistického Německa a Jásira Arafata.

Filozof[editovat | editovat zdroj]

Soros je žákem Karla Poppera, se kterým si i živě dopisoval, a říká, že jeho investiční strategie jsou založeny na Popperově skepticismu, pokud jde o spolehlivost jakékoliv lidské víry. Snažil se odhadnout, kde se investoři hromadně mýlí, a využít jejich omylů.

Jako filozof popularisuje Soros koncepty tzv. dynamické nerovnováhy (dynamic disequilibrium), statické nerovnováhy (static disequilibrium) a téměř rovnovážných podmínek (near-equilibrium conditions). Jeho publikace se zaměřují na koncept reflexivity.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Sorosova ekonomická a veřejná činnost byla oceněna několika čestnými doktoráty (Dr. h.c., honoris causa). Obdržel je v roce 1980 od New School for Social Research v New Yorku, od Oxfordské univerzity, v roce 1991 od Budapešťské ekonomické univerzity (Budapest University of Economics) a od americké Yaleovy univerzity (Yale University).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1991 – Směnka na demokracii (Underwriting Democracy, 1991)
  • 1997 – Soros o Sorosovi (Soros on Soros, 1995)
  • 2007 – Věk omylnosti (The Age of Fallibility, 2006)
  • 2009 – Nové paradigma pro finanční trhy (The New Paradigm for Financial Markets, 2008)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřít evropským Romům příležitosti
  2. Stipendia pro romské studenty
  3. http://www.national-geographic.cz/detail/internet-pro-cely-svet-a-zdarma-to-ma-byt-outernet-45204/ - Internet pro celý svět a zdarma? To má být Outernet

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]