Želju Želev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Želju Mitev Želev (Желю Митев Желев) (* 3. březen 1935) je bulharský politik a bývalý disident, který byl prezidentem Bulharska v letech 1990 až 1997.

Želju Želev pocházell, jako většina bulharských prezidentů z rolnické rodiny. Narodil se 3. března 1935 ve vesnici Veselinovo v okrese Šumen na severovýchodě Bulharska. Po ukončení studia filosofie na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Bulharska a stal sa aktivním členem Hnutí mladých komunistů. Stranu však z politických důvodů roku 1965 opustil. Poté byl šest let nezaměstnaný a byl mu zakázán návrat Sofie.

Rok pred revolucí založil Rusenský komitet a o rok později založil Klub podpory glasnosti a perestrojky. Díky němu se stal předsedou Koordinační rady Hnutí demokratických sil.

Za tuto stranu také kandidoval ve volbách do parlamentu v roce 1990. 1. srpna 1990 ho Sedmé velké národní shromaždění zvolilo prvním demokratickým prezidentem Bulharské republiky. Svůj pětiletý prezidentský mandát začal vykonávat od ledna 1992. V následujících prezidentských volbách v lednu 1997 byl poražen stranickým kolegou – Petrem Stojanovem.

Po roce 1996 jeho politický vliv zeslábl, zůstal však předsedou Hnutí liberálních demokratů.

Želju Želev byl nejen politikem, ale také spisovatelem. V roce 1982 napsal knihu Fašizmus, ta však byla po třech týdnech stažena z knihkupectví a knihoven, neboť poukazovala na některé společné rysy fašismu a socialismu.

Po revoluci se na knihu zapomnělo. Bývalý bulharský prezident dnes žije v Sofii, hlavním městě Bulharska.

Bulharští prezidenti
Předchůdce: Petar Mladenov	od 1990 do 1997 Želju Želev	Nástupce: Petar Stojanov