Meša Selimović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Meša Selimović na srbské poštovní známce

Meša Selimović (26. dubna 1910 Tuzla - 11. července 1982 Bělehrad) byl srbský a bosenský spisovatel, prozaik a esejista. Sám se považoval za Srba muslimského vyznání.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původem byl z rodiny bosenského bega v z Tuzly. Tam také dokončil studia na gymnáziu. Vysokou školu studoval v Bělehradě, přesněji srbochorvatský jazyk a literaturu na Univerzitě v Bělehradě. Od roku 1935 do vypuknutí války v roce 1941 pracoval jako profesor na Reálném gymnáziu v Tuzle (dnes nese Selimovićovo jméno). Jako účastník partyzánského boje za druhé světové války se stal v jugoslávské společnosti významnou osobností. Mezi řadami partyzánů působil jako politický komisař. I když byl oddaným komunistou a byl i zajat okupační mocí za sympatizování s nepřítelem, jeho vztah k partyzánům poškodil fakt, že jeho bratra popravili za údajnou krádež.

V období socialistické Jugoslávie se přestěhoval do Sarajeva. Jako spisovatel začal působit v pozdních letech. Své první dílo sepsal ve čtyřiceti letech, další pak v jednapadesáti. Stal se ředitelem Bosna-filmu, nakladatelství Svjetlost a působil v různých dalších kulturních institucích a zastával řadu funkcí. Stal se členem ANUBiH a SANU. Roku 1971 odešel do penze a přestěhoval se do Bělehradu. O 11 let později tam také zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých dílech (Tvrdá země, První rota[1]) se zabývá tématikou války a partyzánského boje, v jiných dílech ale rozebírá i témata víry (hlavně tedy islámu), života v časech Osmanské říše, či existence člověka jako takového. Jeho první práce přijala kritika rozporuplně, spíše odmítavě. Román Derviš a smrt (Derviš i smrt, 1966, česky 1969) patří k Selimovićovým nejvýznamnějším dílům[1], vysvětluje nelehké podmínky života za dob turecké nadvlády a bývá často označován za metaforu tehdejšího jugoslávského režimu. Podobné struny[2] se drží i román Tvrz (Tvrđava, 1970, česky 1974), který pojednává o krutém životě válečného veterána v Bosně v období územních ztrát Turecka. Selimovićova díla se velmi často drží psychologické roviny; hledají morální hodnoty, označují dobro a zlo a střet mezi nimi.[zdroj?] V díle Pro i proti Vukovi (Za i protiv Vuka, 1967) se zabývá reformou srbštiny, kterou provedl v 19. století Vuk Karadžić.

Za svoji tvorbu získal Selimović několik ocenění - prestižní cenu časopisu NIN a řád AVNOJe.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Pregled književnosti druge polovine XX veka, s. 1197. (srbština) 
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. Dále jen Dějiny Srbska. ISBN 80-7106-671-0. S. 563.  
  3. Životopis autora (bosensky)
  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Meša Selimović
  • Slovník spisovatelů Jugoslávie, Odeon, Praha 1979, strana 445