Nový Bělehrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozšiřování Nového Bělehradu formou panelového sídliště v roce 1978

Nový Bělehrad (v srbské latince Novi Beograd a cyrilici Нови Београд) je jedna z částí Bělehradu, hlavního města Srbska. Od centra města je oddělen řekou Sávou, kterou překonává celkem několik mostů (např. Brankův most, Gazela, etc).

Nový Bělehrad nevznikal jako řada jiných částí města v průběhu staletí, ale byl zbudován v souvislosti s pracovní akcí mládeže na přelomu 40. a 50. let 20. století ve snaze modernizovat jugoslávskou metropoli. Nový Bělehrad "zaplnil" mezeru mezi Zemunem a samotným Bělehradem; stal se sídlem řady univerzit, ale také i úřadu Svazové výkonné rady, tedy vlády socialistické Jugoslávie. Ve známém Sava centru se konaly sjezdy Svazu komunistů, ale také i Hnutí nezúčastněných zemí. V roce 1968 došlo právě v novém Bělehradě k studentským nepokojům, na konci 80. let se na Ušći pořádaly nacionalistické mítinky budoucího prezdienta Slobodana Miloševiće.

Zástavbu města tvoří řada moderních výškových bodů, které oddělují rozlehlé bulváry. V roce 2002 v něm žilo přes dvě stě tisíc obyvatel, převážně srbské národnosti.

Kategorie Novi Beograd ve Wikimedia Commons