Olše zelená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Olše zelená

Olše zelená
Olše zelená
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: břízovité (Betulaceae)
Rod: olše (Alnus)
Binomické jméno
Alnus viridis
(Chaix) DC.
Synonyma

Alnus viridis (Chaix) DC., Alnaster viridis (Chaix) Spach. – olšička, olšovka zelená, Alnus alnobetula, Alnus ovata, Duschekia alnobetula

Olše zelená (Alnus viridis) je keř dorůstající do výšky 3 až 5 m, vzácně nízký strom, s obloukovitými, na konci vystoupavými větvemi z čeledi břízovitých (Betulaceae). Strom kvete od dubna do května.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kmínky dosahují 5–8 cm v průměru, borka je hnědá s nápadnými červenohnědými lenticelami. Kořenový systém je převážně povrchový, ale bohatě rozvinutý a dobře váže půdu. Listy jsou vejčité, nebo okrouhle oválné, 2,5 až 8 cm dlouhé, 2 až 7 cm široké, zašpičatělé, okraj dvakrát zubatý. Řapík 1,5 cm dlouhý. Samčí jehnědy jsou 5 až 10 cm dlouhé, žluté, prášící na konci dubna, samičí šištice jsou ve většině případů zelené (od toho název druhu), později červenohnědé, asi 2 cm dlouhé, vejčité. Pupeny kopinaté, s mnoha těsně přilehlými šupinami, zářivě zelené nebo purpurové.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Olše zelená je druh vyskytující se v horských oblastech jižní a střední Evropy. Má řadu oddělených arel v Alpách, Poloninských Karpatech a vzácně také v Dinárském pohoří. Kromě toho se řídce vyskytuje i v nižších polohách. Nejvíce se jí daří v polohách do 2000 m. V Česku se jako původní vyskytuje pravděpodobně jen v jižních Čechách a jihozápadním cípu Moravy.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Olše zelená je světlomilná dřevina vyskytující se na prosluněných místech, snáší jen slabý zástin. Nachází se na okrajích lesa a na pastvinách. Dává přednost vlhkým podkladům a oblastem s vysokými srážkami. Roste na kyselých horninách, vyhýbá se vápenatým půdám. Snese extrémní klimatické podmínky: kruté zimy, pozdní mrazy, surové polohy, spokojí se s krátkou vegetační dobou.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Olše zelená byla již před desetiletími s úspěchem používána ke zpevňování svážných území v horách, vysazována na březích toků při hrazení horských bystřin a zkoušena také k ozelenění lavinových svahů a holí nad hranicí lesa. Používá se také jako podrost za účelem zkvalitnění půdy při obnově lesů. Pro svoji malou výšku nemůže ohrozit růst užitkových lesních dřevin.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Úradníček Luboš; Maděra Petr a kol., Dřeviny České republiky. Písek, Matice Lesnická, 2001.
  • Slavík Bohumil a kol. Květena České republiky, 2. díl, Praha: Academia, 1995.
  • Rushforth Keith. Svět stromů. Praha: Granit, 2006
  • Větvička Václav. Stromy průvodce přírodou. Praha: Aventinum, 1999

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]