Juraj Jánošík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Juraj Jánošík
Socha Jánošíka v Terchové
Socha Jánošíka v Terchové
Narození 25. ledna 1688
Terchová
Úmrtí 17. března 1713 (ve věku 25 let)
Liptovský Mikuláš
Příčina úmrtí trest smrti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juraj Jánošík či Juro Jánošík, polsky Jerzy Janosik, maďarsky Jánosik György (25. ledna 1688 Terchová17. března 1713 Liptovský Mikuláš) byl slavný zbojník ze Slovenska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrostl v Terchové na samotě U Jánošů v rodině, jejíž jméno se opakovaně vyskytovalo v záznamech poddaných porušujících tehdejší zákony.[1] Pokřtěný byl v kostele Nejsvětější Trojice ve Varíně. Juraj Jánošík měl čtyři sourozence. Tři mladší bratry Jána, Martina, Adama a starší sestru Barboru.[2]

Roku 1706 vstoupil do kurucké armády Františka II. Rákócziho, který povstal proti Habsburkům, a strávil několik let v pěším pluku pod velením německého plukovníka Wilhelma Winklera.[3] Po porážce kuruckého povstání se stal císařským vojákem s posádkou v Bytčanském zámku, kde bylo také vězení. Tam pomohl k útěku zbojníkovi Tomáši Uhorčíkovi. Když Jánošíka propustili z vojny, zlákal ho roku 1711 Uhorčík, aby se přidal ke zbojníkům – „horním chlapcům“. S Uhorčíkovou družinou potom pašoval koně z Polska. Brzy se stal vůdcem bandy a Uhorčík se staral o odbyt lupu.

Horní chlapci zbojničili jen od jara do podzimu, na zimu odcházeli do vesnic zpravidla jako čeledínové. Jánošík se ukrýval u Uhorčíka, který se mezitím usadil v Klenovci pod jménem Martin Mravec. Jeho zbojnická činnost trvala pouze necelé dva roky, v nichž jako Uhorčíkův nástupce přepadal a obíral statkáře, měšťany, bohaté kupce a zemany. Působil nejen v Horních Uhrách, ale i na východní Moravě a ve Slezsku.

Poprvé Jánošíka chytili roku 1712, kdy byl uvězněn na zámku v Hrachově, ale byl propuštěn na zásah gemerského podžupana Pavla Lányiho, podporovatele kuruckého povstání. Definitivně byl Jánošík dopaden společně s Uhorčíkem v jeho chalupě v Klenovci. Soudní proces, ze kterého se dochoval podrobný zápis, se konal v Liptovském Mikuláši ve dnech 16. a 17. března 1713. Jánošík byl výslýchán zástupci kysucké a trenčínské župy, konfrontován s některými ze svých okradených obětí a podroben lehkému i těžkému mučení. Navzdory tomu, že jeho obhájce ex offo Baltazar Palugyai trval na tom, že obžalovanému nebyla dokázána jediná vražda a požadoval pro něj svobodu, byl Juraj Jánošík odsouzen k trestu smrti zavěšením na hák za levý bok.[4] Rozsudek byl vykonán 17. března 1713.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Podle slovenského lidového podání Juro Jánošík se svou družinou žil v lesích mezi Žilinou a Liptovským Mikulášem a přepadával tam pocestné. Podle polských podhalanských legend raboval i v Polsku. Z lupu prý vyděloval část pro chudé – podle pověstí bohatým bral a chudým dával. Je dodnes vnímán jako slovenský národní hrdina, pro svůj odpor k vrchnosti. Proslavil se i za hranicemi Slovenska. Poláci ho vnímají jako svého legendárního karpatského hrdinu.

Odraz Jánošíka v umění[editovat | editovat zdroj]

Numismatický námět[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 byla vydána v Československu dvoukoruna s portrétem Jánošíka.[5]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1912 Emil Horský, Zbojství Jura Janošíka. Soudi výslech a odsouzeni 1713, "Česky lid" XXI, 1912
  • 1911 Janošík a zbojníci. S vyobrazenim, "Česky lid" XX, 1911
  • 1956 Miloš Malý, Jánošík, Śtátní nakladatelství národní knihy
  • 1981 Václav Cibula – Jánošík (1.vydání v nakladatelství Albatros v Praze 1981,náklad 35 000 výtisků)
  • 1989 Neznámy Jánošík (Jozef Kočiš) – historická, Martin: Osveta
  • 2009 Arnošt Caha – Jánošík, Legenda o zbojnickém hrdinovi
  • MAHEN, Jiří. Jánošík : tragedie o pěti dějstvích. Královské Vinohrady : Plaček, 1910. Knižní vydání Mahenovy tragédie o Jánošíkovi, jejíž děj se odehrává na Slovensku v letech 1711-1713.. Dostupné online.  
  • JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha : Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. - kapitola O Janošíkovi, s. 329-341.  

Opera[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRTÁŇ, Rudo. Na tropie Janosika i polskich zbójników. Pamiętnik Słowiański. 1968, s. 167–186.  
  2. KRIŽKOVÁ, Zuzana; HORVÁTHOVÁ, Margaréta. Juraj Jánošík: rozprávanie o zbojníckom kapitánovi. Bratislava : Perfekt, 2004. Dostupné online. ISBN 8080462828. S. 110.  
  3. SROKA, Stanisław Andrzej. Jánošík : Pravdivá história karpatského zbojníka. 1. vyd. Bratislava : Goralinga, 2009. ISBN 978-80-970042-1-7.  
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Juraj Jánošík : Veľká kniha o zbojníckom kapitánovi. 1. vyd. Martin : Matica slovenská, 2014. ISBN 978-80-8128-105-1.  
  5. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-78

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]