Koliba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Koliba, v Beskydech kurlok, je název stavby nalézajícího se v salaši, která slouží jako sezónní obydlí pastýřů a jako prostor, v němž jsou jimi zpracovávány mléčné produkty a uchovávány předměty denní potřeby. Je to dům bez komínu, s otevřeným ohništěm, kouř vychází přímo mezerami ve střeše.

[editovat] Historie

Nejstarší doklady o existenci koliby na území Česka pocházejí ze 17. století.

[editovat] Stavba

Mezi kolibami převládají koliby roubené, později se stavěly i koliby prkenné, jež byly skládací a daly se přenášet. Bývají buď jednoprostorové nebo dvouprostorové. Přední, vstupní část se nazývá „koliba“, zadní „komárnik“ či „komora“. V „kolibě“ bývá otevřené ohniště („vatra“), na němž bývá připravována strava a zpracovávány mléčné výrobky (sýr). Obvykle se zde nacházejí i lavice na spaní. Zadní část poté slouží jako překladiště hotových mléčných produktů a nástrojů k jejich výrobě. Bývá zde i police na sušení sýra („podišiar“).

[editovat] Typy kolib

Mimo stabilních kolib existují i ty, které jde přepravovat z místa na místo (na kolech, saních nebo nosítkách). Jako koliby pak bývají někdy označovány i jiné sezónní přístřešky (např. dřevorubců apod.)

[editovat] Reference

• Václav Frolec, Josef Vařeka: Encyklopedie Lidová architektura, Státní nakladatelství lidové architektury, Praha 1983, str. 93

Tento článek týkající se zemědělství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.