Vrchoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
rosnatka, tučnice a rašeliník - rostliny vrchoviště

Vrchoviště je typ rašeliniště, které vzniká za specifických podmínek především v horských oblastech. K nejdůležitějším podmínkám vzniku patří dostatek srážek a nepropustné podloží miskovitého tvaru chudé na živiny a vhodné podmínky pro růst mechů rašeliníků.

Vznik vrchoviště[editovat | editovat zdroj]

Vývoj vrchoviště trvá několik tisíc let. První vznikala s ústupem ledovců po poslední době ledové postupným zarůstáním ledovcových jezer. Z původního miskovitého jezera se postupným dorůstáním rašeliníku vyklenuje nad okolní krajinu vlhká mechová kupa s rašelinnými jezírky-oky Vrchoviště vytvářejí především rašeliníky, které svým neustálým dorůstáním na odumřelých částech vytvářejí postupně z původní misky mechový vrch - odtud pochází i název.

Klima a životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Veškeré živiny putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Vrchovištní půdy jsou velmi kyselé a udrží se zde jen málo druhů rostlin, které se dokáží vyrovnat s nedostatkem živin. Vrchoviště tak připomíná bezlesou nehostinnou tundru. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí navzájem. Voda zabarvená huminovými kyselinami dohněda poskytuje příznivé životní podmínky řasám Desmidiaceae, které dokáží využít minimální množství živin.

Rostliny vrchoviště[editovat | editovat zdroj]

Jedná se především o mechy rašeliníky, masožravé rosnatky, bublinatky a tučnice, suchopýry, rojovník bahenní z dřevin bříza zakrslá, klikva bahenní a různé brusnice. Pokud se udrží další dřeviny, nedorůstají obvyklé velikosti a rostou jen velmi pomalu, až dvacetinou běžné rychlosti růstu. Mezi takovéto patří borovice blatka, která osidluje lemy vrchoviště.

Živočichové[editovat | editovat zdroj]

Mezi obyvateli vrchoviště jsou i živočichové. Jsou to především různí členovci - pavouci, sekáči, mravenec rašelinný. Z vyšších živočichů stojí za zmínku čolek horský, hraboš mokřadní, skokan rašelinný. Bobule, které zde dozrávají, lákají ptáky a zvěř.

Paměť rašeliny[editovat | editovat zdroj]

Odumírající stonky rašeliníku se v prostředí bez přístupu kyslíku přetvářejí na rašelinu, která patří k nejmladším fosilním palivům. Vrchoviště uchovává ve svých vrstvách historii rozšíření květeny za celé období své existence. Podle zde nalezených pylových zrn a dalších mikrofosilií vědci získávají představu o druhovém složení a rozšíření rostlin - především stromů v minulosti, z čehož lze také odvodit informace o klimatu, který v dané oblasti v minulosti převládal.

Literatura a externí odkazy[editovat | editovat zdroj]