Jalovec obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Jalovec obecný |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Jalovec obecný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Juniperus communis L., 1753 |
Jalovec obecný (Juniperus communis) je keřovitá až stromovitá dřevina z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) rostoucí jako podrost jehličnatých (obzvláště borových) lesů, na pastvinách a stráních. Na území České republiky je kvůli úbytku přirozených stanovišť a brutálnímu sběru jalovcových šištic (nepravý plod) velice vzácný a přísně chráněný. Jeho aromatické plody se nazývají jalovčinky.
Obsah |
[editovat] Poddruhy
- Juniperus communis alpina (jalovec obecný nízký)
- Juniperus communis communis (jalovec obecný pravý)
[editovat] Obsahové látky
Významné obsahové látky jsou flavonoidy, třísloviny, silice a různé kyseliny.
[editovat] Léčivé účinky
Obvykle se droga používá při zánětu močového měchýře, plynatosti, křečích a revmatických bolestech ve svalech a kloubech. Jalovec může zesilovat účinek léků snižujících hladinu krevního cukru a léků močopudných. Laboratorně byl také prokázán účinek proti viru oparu, posílení napětí dělohy i schopnost snižovat hladinu krevního cukru [zdroj?].
[editovat] Kontraindikace
Droga se nesmí používat u pacientů s existujícím onemocněním ledvin. Použití není vhodné také v těhotenství a v době kojení.
[editovat] Nežádoucí účinky
Silice může vyvolat slabé podráždění kůže u zvláště citlivých osob. Vyšší dávky podávané za účelem navození močopudného účinku mohou způsobit podráždění ledvin. Příznaky otravy po zevním podání jsou pálení, zčervenání, zánět s puchýřky a otok. Po vnitřním podání – předávkování je otrava provázena bolestí v ledvinách, četným močením, v moči se objevují bílkoviny a krev, moč se barví nachově, zrychlenou srdeční frekvencí, zvýšením tlaku krve a někdy křečemi. Je popisován i potrat jako následek otravy [zdroj?].
[editovat] Historie
V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem. Slova z lidové písně „Kdybys měla má panenko sto ovec a já jenom za kloboukem jalovec“ měla tedy hlubší význam.
