Jalovce na Světovině
 Jalovce na Světovině | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Jalovce na Světovině | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. února 2014 |
| Vyhlásil | Správa CHKO Křivoklátsko |
| Nadm. výška | 397–410 m n. m. |
| Rozloha | 0,90 ha[1][2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Rokycany |
| Umístění | Drahoňův Újezd |
| Souřadnice | 49°52′38,7″ s. š., 13°44′17,28″ v. d. |
  Jalovce na Světovině | |
| Další informace | |
| Kód | 5828 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jalovce na Světovině jsou přírodní památka v Křivoklátské vrchovině na území chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nachází se asi 800 metrů východně od Drahoňova Újezdu v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Předmětem ochrany je bývalá pastvina s výskytem jalovce obecného pravého.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území přírodní památky bývalo využíváno jako pastvina.[4] Po ukončení pastvy dobytka přispěly k uchování populace jalovce výstavba elektrického vedení a lesnické zásahy zaměřené na redukci břízy bělokoré (Betula pendula), trnky obecné (Prunus spinosa) a vrby jívy (Salix caprea).[5]
Chráněné území vyhlásila Správa CHKO Křivoklátsko dne 1. února 2014. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 5828.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území měří 0,8975 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 397–410 metrů v katastrálním území Drahoňův Újezd v jihozápadní části chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východní a jihozápadní straně přírodní památky se nachází ochranné pásmo s celkovou rozlohou 0,2286 hektaru.[6]
Abiotické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží tvoří ryolitové tufy křivoklátsko-rokycanského komplexu.[7] V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina a v okrsku Hudlická vrchovina.[8] Lokalita se nachází na svahu orientovaném k severu.[7] Podle půdní mapy se v přírodní památce i širokém okolí vyskytuje půdní typ kambizem modální,[8] ale podle plánu péče se zde vyskytuje luvizem.[7]
Území odvodňují potoky Koželužka a Zbirožský potok, jejichž soutok se nachází asi 400 metrů daleko na severozápadě. Patří tedy k povodí Berounky.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT11,[6] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční srážkový úhrn je 550–650 mm. Počet mrazových dnů je 110–130.[10]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památku tvoří tři biotopy: podhorské a horské smilkové trávníky, lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami a vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Předmětem ochrany je populace 145 jedinců jalovce pravého českého (Juniperus communis subsp. communis), který je jako ohrožený druh zapsán na červený seznam IUCN.[11] Většina jedinců roste v části se suchými trávníky.[7] V části území s jalovci roste borovice lesní (Pinus silvestris), která zastíněním jalovce oslabuje, a znemožňuje jejich přirozenou obnovu. V podrostu borovic převládá lipnice hajní (Poa nemoralis) s roztroušenými jedinci ostružiníků (Rubus), bezu černého (Sambucus nigra) a dochází v něm ke zmlazování listnatých stromů jako je dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus) nebo habr obecný (Carpinus betulus).[11]
Hlavním druhem bylinného patra suchých trávníků je ostřice kulkonosná (Carex pilulifera).[7] Méně, ale stále hojně, je zastoupena bika ladní (Luzula campestris), mochna nátržník (Potentilla erecta), kostřava ovčí (Festuca ovina) a smilka tuhá (Nardus stricta). Negativním jevem je šíření třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), která trávníky spolu s nálety křovin postupně zarůstá. Louky v ochranném pásmu jsou oddělené pásy křovin, ve kterých roste trnka obecná, třešeň ptačí (Prunus avium) a javor klen.[11]
Nepříznivý vliv má také myslivecké hospodaření, protože přikrmování zvěře na krmelištích ovlivňuje chemismus půdy, a umožňuje šíření ruderálních a nitrofilních rostlin[5] jako je heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea) a řepka olejka (Brassica napus).[11] Ze živočichů se vyskytují a územím prochází běžné druhy pastvin a lesních lemů, zejména ptáci.[5]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Místo je přístupné po lesní cestě, která odbočuje ze zeleně značené turistické trasy z Drahoňova Újezdu do Zbirohu.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2019-11-23]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Plán péče o přírodní památku Jalovce na Světovině na období 20142023 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2014-02-11 [cit. 2019-11-23]. S. 4. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
- ↑ a b c Plán péče, s. 7.
- ↑ a b c PP Jalovce na Světovině [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Plán péče, s. 5.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ a b c d Plán péče, s. 6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalovce na Světovině na Wikimedia Commons
