Muchomůrka tygrovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita pantherina
(Dc. ex Rf.) Kombh.

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), také muchomůrka panterová či muchomůrka tygrovitá, je prudce jedovatá houba z čeledi štítovkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je o průměru 6-10 cm. Je polokulovitý, pak sklenutý, ve stáří plochý. Okraj je často (ale ne vždy) hřebenitě rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, okrově až tmavě hnědý, pokrytý bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, dosti štíhlý, s úzkým hladkým prstenem. Na bázi je hlízovitý, obalený bradavičnatou pochvou. Dužnina je bílá, nenápadné příjemné vůně a jemné chuti. Výtrusný prach je bílý.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka tygrovaná je velmi podobná jedlé muchomůrce šedivce. Lze ji také zaměnit za rovněž jedlou muchomůrku růžovku. Kalich má oproti muchomůrce růžovce přechod . Růžovka má kalich spojitý-bez přechodů a je po řezu načervenalá.[zdroj?] Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec. Muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký.[zdroj?]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, v některých oblastech hojně. Častější je v nižších polohách, ve vyšších polohách se objevují formy s kloboukem na okraji bez rýhování.[1]

Obsahové látky, jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Plodnice muchomůrky tygrované. Povšimněte si hladkého, nerýhovaného prstenu.

Tato houba obsahuje mykotropin, muskarin, cholin a další druhy jedů. Otravy jí působené jsou mykoatropinového typu (podobají se otravám atropinem). První příznaky se projevují za půl až dvě hodiny po požití pokrmu. Dostavuje se blouznění, účinek není vzdálený alkoholové opilosti. Otravy mohou mít těžký průběh a bez včasného léčení v nemocnici mohou přivodit smrt.[2] Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84
  2. SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202
  3. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998, str. 28

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Amanita pantherina ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha : Rebo Productions, 1998, str. 28, 157.
  • Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84.
  • SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202.

Externi odkazy[editovat | editovat zdroj]

detailní snímky panterové a růžovky a další články o houbách