Muchomůrka tygrovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita pantherina
(Dc. ex Rf.) Kombh.

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), také muchomůrka panterová či muchomůrka tygrovitá, je prudce jedovatá houba z čeledi štítovkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je o průměru 6-10 cm. Je polokulovitý, pak sklenutý, ve stáří plochý. Okraj je často (ale ne vždy) hřebenitě rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, okrově až tmavě hnědý, pokrytý bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, dosti štíhlý, s úzkým hladkým prstenem. Na bázi je hlízovitý, obalený bradavičnatou pochvou. Dužnina je bílá, nenápadné příjemné vůně a jemné chuti. Výtrusný prach je bílý.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka tygrovaná je velmi podobná jedlé muchomůrce šedivce. Lze ji také zaměnit za rovněž jedlou muchomůrku růžovku. Kalich má oproti muchomůrce růžovce přechod . Růžovka má kalich spojitý-bez přechodů a je po řezu načervenalá.[zdroj?] Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec. Muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký.[zdroj?]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, v některých oblastech hojně. Častější je v nižších polohách, ve vyšších polohách se objevují formy s kloboukem na okraji bez rýhování.[1]

Obsahové látky, jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Plodnice muchomůrky tygrované. Povšimněte si hladkého, nerýhovaného prstenu.

Tato houba obsahuje mykotropin, muskarin, cholin a další druhy jedů. Otravy jí působené jsou mykoatropinového typu (podobají se otravám atropinem). První příznaky se projevují za půl až dvě hodiny po požití pokrmu. Otravy mohou mít těžký průběh a bez včasného léčení v nemocnici mohou přivodit smrt.[2] Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84
  2. SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202
  3. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998, str. 28

Kategorie Amanita pantherina ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha : Rebo Productions, 1998, str. 28, 157.
  • Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84.
  • SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202.

Externi odkazy[editovat | editovat zdroj]

detailní snímky panterové a růžovky a další články o houbách