Muchomůrka růžovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Muchomůrka růžovka

Muchomůrka růžovka
Muchomůrka růžovka
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita rubescens

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je výtečná jedlá houba z čeledi štítovkovitých.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Existuje odrůda této houby se žlutým prstenem, která je klasifikována jako Amanita rubescens var. annulosuphurea.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka růžovka různého stáří v lese

Klobouk má průměr 5-15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Bývá pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými až šedorůžovými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, posléze červenavě skvrnité; husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, shora rýhovaný. Barva může být bílá, u A. rubescens var. annulosuphurea žlutá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Růžovku lze splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovitou. Hlavní rozlišovací body jsou:

  • prsten u růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrovité je hladký,
  • po otlaku, naříznutí nebo stažení kůže klobouku maso růžovky nabíhá do růžova, u muchomůrky tygrovité zůstává bílé.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka růžovka je celkem hojná houba. Roste již od června v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Růžovka je jednou z nejlepších jedlých hub pro všechny způsoby přípravy pokrmů, nehodí se však k sušení.[1] Sbírá se však až od poloviny 20. století. Masák je velmi chutný jen osmažený na přírodno na másle, či sádle pouze s kmínem a solí, kdy chutí skutečně připomíná smažené maso.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995. S. 82

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha : REBO Productions, 1998. 288 s. ISBN 80-85815-95-8. S. 157-158.  
  • GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995. S. 82.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu