Škrapy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na typické škrapy v rovinaté oblasti
Pohled na dobře vyvinuté škrapy

Škrapy jsou nejcharakterističtější primární krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním horniny, převážně vápence a dolomitů. Jedná se o velmi ostrohranné prohloubeniny či systém hřbítků a žlábků v podložním masívu.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Škrapy vznikají vlivem srážkové činnosti, kdy dochází k odplavení povrchové půdy a k obnažení vápencového podloží. Dopadající voda začíná reagovat s oxidem uhličitým a vzniklá slabá kyselina uhličitá reaguje s vápencem, který se začíná pozvolna rozpouštět. Voda odplavuje vzniklý roztok a v místě rozpouštění začínají vznikat malé prohlubně. Místa, kde vzniknou první prohloubeniny, mají schopnost déle udržovat vodu, což vede k delší chemické reakci - snížená místa jsou stále rychleji prohlubována, až dochází ke vzniku tzv. geologických varhan.

Obnažené skály se vlivem slunečního záření často rozpalují až na teplotu okolo 50 °C, což napomáhá udržení teplomilných rostlin v krasových oblastech.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pseudoškrapy v pískovci v oblasti Labských pískovců

Škrapy jsou častým geologickým jevem, který se vyskytuje ve většině oblastí, kde je vápencové (či dolomitové) podloží, u kterého dojde k jeho obnažení a působení dopadající, či tekoucí vody.

V některých zvláštních případech se můžeme s obdobným jevem setkat i v oblasti pískovcových skal, kde není ale hornina rozpouštěna chemicky, ale jednotlivá zrníčka jsou odplavována pryč, což vytváří podobnou strukturu. V takovýchto případech hovoříme o pseudoškrapech.