Štiavnické vrchy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Štiavnické vrchy | |
|---|---|
 |
|
| Štiavnické vrchy | |
| Nejvyšší bod | Sitno (1009 m) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Slovenské středohoří |
| Sousední celky | Vtáčnik, Pohronský Inovec, Ipeľská pahorkatina, Krupinská planina, Javorie, Kremincké vrchy |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Slovensko |
| Horniny | andezit, ryolit, tuf |
| Poznámka | pohoří vulkanického charakteru |
| Povodí | Hron, Ipeľ |
Štiavnické vrchy jsou geomorfologický celek na Slovensku. Jsou součástí subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a oblasti Slovenské středohoří.
Obsah |
[editovat] Poloha
Na severu sousedí s Kremnickými vrchy, na východě s Pliešovskou kotlinou a Krupinskou planinou, na jihu s Ipeľskou pahorkatinou a na západě s Pohronským Inovcem, Vtáčnikem a Žiarskou kotlinou.
[editovat] Geografie
Pohoří se člení na části:
- Skalka na východě
- Sitnianska vrchovina v centrální části
- Sitnianske predhorie na jihu
- Kozmálovské vŕšky na jihozápadě
- Hodrušská hornatina na západě.
Mezi nimi sa nacházejí erozní sníženiny:
Nejvyšší vrchol je Sitno (1 009,2 m n. m.).
[editovat] Geologie
Štiavnické vrchy jsou sopečné pohoří, řazené k neovulkanitům. Je tvořené andezity, ryolity a tufy. Území je mimořádně bohaté na výskyt minerálů (140 druhů a odrůd).
[editovat] Externí odkazy
V tomto článku je použit překlad textu z článku Štiavnické vrchy na slovenské Wikipedii.
|
Související články obsahuje Portál Slovensko |
