Morskie Oko
| Morskie Oko | |
|---|---|
Pleso s chatou
|
|
 |
|
| Rozměry | |
| Typ | ledovcové jezero |
| Rozloha | 34,93 ha[1] |
| Délka | 862 m |
| Šířka | 566 m |
| Objem | 9 935 000 m³ |
| Max. hloubka | 50,8 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 1395,4[2] m |
| Pobřeží | 2613 m |
| Odtok vody | Rybi Potok |
| Vojvodství | Malopolské vojvodství |
| Státy |  Polsko |
| Světadíl | Evropa |
Morskie Oko je největší pleso ve Vysokých Tatrách, má rozlohu 34,93 ha a maximální hloubku 50,8 m. Leží v nadmořské výšce 1395,4 m v Dolině Rybiego potoku v Polsku pod Rysmi. Obvod plesa je 2613 m, délka plesa je asi 862 m a šířka 566 m. Objem vody činí 9 935 000 m³. Pleso je ledovcového původu.
Obsah |
[editovat] Pobřeží, dno
U břehu je dno pokryté kameny, uprostřed štěrkem. Okolo plesa rostou převážně borovice, ale i listnaté stromy (jeřabina, bříza).
[editovat] Okolí
Okolní štíty se tyčí do výšky 1000 m nad hladinu plesa. Od plesa je výhled na Mengusovské štíty s Veľkým Mengusovským štítem, Nižný a Vyšný Žabí štít, Rysy (2499 m n.m. - nejvyšší vrchol polských Tater) a Mních.
Na jižní straně plesa stojí v nadmořské výšce 1405 m horská chata PTTK. Chata je pojmenovaná po horském vůdci Stanisławovi Staszicovi, který v roce 1805 zkoumal pleso. Vlevo u chaty, na konci cesty, se nachází stará chata. Obě budovy jsou památkově chráněné. Od chaty vedou turistické značky na vrchol Rysů a na Szpiglasową Przełęcz (sedlo) pod Hrubým štítem.
[editovat] Historie
Morskie oko se dříve jmenovalo Rybie pleso (podobně jako Popradské pleso), vzhledem k přirozenému zarybnění, což není u tatranských ples obvyklé. Pojmenování Morskie oko je svázané se starou legendou, podle které bylo pleso pod zemí spojené s mořem.
Nejstarší zprávy o Morskiem oku jsou z roku 1575. V roce 1637 král Vladislav IV. dal právo využívat pastviny u Morskieho oka Władysławovi Nowobilskému. Morskie oko sa stalo soukromým vlastnictvím roku 1824, když Dolinu Rybieho potoka koupil od rakouské vlády Emanuel Homolacs. Od roku 1933 je vlastníkem Morskieho oka a okolí polský stát. Na konci 19. století vypukl hraniční spor mezi Rakouskem a Uherskem o průběh hranice a vlastnictví Morskieho oka (tzv. Spor o Morskie oko). Smírčí soud ve Štýrském Hradci rozhodl 13. září 1902, že sporná oblast patří Rakousku resp. jeho provincii Haliči.
Pro turisty Morskie oko objevil doktor Tytus Chałubiński už v 19. století. První chata, postavená u plesa v roce 1836, shořela roku 1865. Chata postavená roku 1874 shořela roku 1898.
[editovat] Umění
Kouzlo Morskieho oka inspirovalo mnoho polských umělců - malířů (Walery Eljasz-Radzikowski, Leon Wyczółkowski, Stanisław Gałek), ale i básníků (Wincenty Pol, Adam Asnyk, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Franciszek Nowicki, Jan Kasprowicz) či hudebníků (Zygmunt Noskowski).
[editovat] Přístup
Pleso je přístupné pěšky po celý rok.
- Vede k němu asfaltová Cesta Oswalda Balzera ze Zakopaného vybudovaná v roce 1902, po které však není povolena doprava automobily. Od parkoviště Palenica Białczańska pěšky 2:20 hod.
Po červené turistické značce je možný výstup z Toporowe Cyrhly (část Zakopaného) a trvá asi 5 hod. Značka v horní části kopíruje asfaltovou cestu.- Po červené turistické značce od chaty pod Rysmi přes Rysy (slovensko-polská státní hranice) Cesta trvá přibližně 4:10 hod. a je přístupná v letní období.
Po modré turistické značce od chaty v dolině Pięciu Stawów Polskich. Cesta trvá přibližně 1:40 hod.
[editovat] Poznámky
- ↑ v některých zdrojích se objevují též hodnoty 34,54 nebo 34,92
- ↑ v některých zdrojích se objevují též hodnoty 1393 nebo 1395
[editovat] Externí odkazy
- (polsky) Wielka Encykolpedia Tatranska, Morskie Oko
- (polsky) Fotografie plesa, [1], [2]
