Metamfetamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metamfetamin
Strukturní vzorec metamfetaminu
Název (INN) metamfetamin
Název podle IUPAC (S)-N-methyl-1-fenylpropan-2-amin
Další názvy methamfetamin, methylamfetamin, N-methylamfetamin, desoxyefedrin, pervitin, methedrin, Desoxyn
Kódy
Číslo CAS 537-46-2
Klasifikace ATC N06BA03
Chemie
Sumární vzorec C10H15N
Molární hmotnost 149,233 g/mol
Farmakologie
Indikace ADHD, narkolepsie, exogenní obezita
Rizika v těhotenství C
Cesty podání léčebně: p.o.
rekreačně: p.o., i.v., inhalace, insuflace, čípky
Biodostupnost 62,7 % p.o., 79 % nasálně, 90,3 % při kouření, 99 % rektálně, 100 % i.v.
Metabolismus jaterní
Vylučování ledvinami
Biologický poločas 9–12 hod.
Další informace
Registrace v ČR ne
Na levé straně je zobrazena normální neurotransmise dopaminu, na pravé je přítomen amfetamin, který převrací funkci dopaminového přenašeče (DAT) a vesikulárního monoaminového přenašeče (VMAT), což má za následek zvýšenou koncentraci dopaminu v cytoplasmě a zejména v synaptické štěrbině

Metamfetamin, též metylamfetamin nebo (mimo odborný kontext nejčastěji) pervitin (dřívější obchodní název), MA, desoxyefedrin, methedrin je syntetické stimulancium z řad amfetaminů.[1] Poprvé byl připraven v roce 1887 v Japonsku.[2] Zprvu byl odhalen jeho potenciál při léčbě chorobné spavosti a astmatu,[2] masově byl poté spolu s amfetaminem použit jako povzbuzující prostředek během II. světové války[3] (na obou stranách, především osazenstvem letadel a tanků),[4] dodnes je (FDA) povolen k léčbě syndromu ADHD, ke krátkodobému zvládání extrémní exogenní obezity a k léčbě narkolepsie.[5]

V dnešní době je MA hlavně zneužíván jako snadno připravitelná pouliční droga, která stimuluje centrální nervovou soustavu. Metamfetamin velmi účinně potlačuje únavu a potřebu spánku, zrychluje psychomotorické tempo, očekávaným účinkem je rovněž euforie a zvýšená sebedůvěra. Tato vlastnost je dána rozsáhlým uvolňováním dopaminu, noradrenalinu a serotoninu do synaptických štěrbin v mozku. Dlouhodobé nadužívání však může vést k poškození až zániku nervových buněk působením oxidačního stresu (neurotoxicita). Se zneužíváním je spojen i negativní dopad na kardiovaskulární systém. Častějším užíváním dochází k rozvoji tolerance a riziku psychické závislosti. Návyk bývá často provázen depresemi, citovou labilitou, největším rizikem je pak toxická psychóza připomínající paranoidní schizofrenii. U těžce závislých osob byla rovněž popsána dilatační kardiomyopatie, parkinsonismus i trvalé poškození mozku.

V České republice je častěji prodáván v podobě bílého nebo různě zbarveného prášku. Ve Spojených státech je dodnes vyráběn jako léčivo pod názvem Desoxyn, indikován zejména k terapii poruch pozornosti. Metamfetamin je značně rozšířen ve Spojených státech a Asii. V Evropě se zejména vyskytuje na území bývalého Československa, kde je nezákonně syntetizován, již od 70. let, z pseudoefedrinu extrahovaného z léčiv proti chřipce a rýmě (Nurofen stopgrip, Modafen, dříve i aspirin apod.) v amatérských varnách. Nezákonná syntéza je levná, jednoduchá, ale i velmi nebezpečná, neboť k reakci je používán velmi hořlavý červený fosfor, žíravá kyselina chlorovodíková i jedovatá ředidla (toluen či aceton). V poslední době pak metamfetamin proniká i do Německa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Desoxyn 5 mg tablety

V Japonsku probíhal ke konci 19. století výzkum tradiční čínské drogy Ma Huang (ephedra sinica, chvojník čínský), ze které byl izolován efedrin. V roce 1893 se podařilo chemikovi Nagai Nagayoshimu poprvé syntetizovat látku metamfetamin. V roce 1919 farmakolog Akira Nogata redukoval efedrin kyselinou jodovodíkovou a fosforem, čímž dal vzniknout krystalickému metamfetamin hydrochloridu.

(S)-metamfetamin byl v Německu prvně zkoumán až po roce 1934; berlínská firma Temmler Werke patentovala originální metodu výroby (S)-metamfetaminu hydrogenací hydrochloridu 1-chloroefedrinu v alkoholu na platinovém katalyzátoru za mírně zvýšeného tlaku. Roku 1937 a na německý trh uvedla přípravek Pervitin Tabletten (tablety po 3 mg (S)-metamfetaminium chloridu) v roce 1938; později přibyla injekční galenika a ampule po 2 ml/15 mg účinné látky. Preparát Temmlerových závodů Pervitin byl prvním komerčním preparátem dextrometamfetaminu na Západě. Podávání pervitinových tablet vojákům praktikovala během druhé světové války i německá armáda; tato „zázračná pilulka“ je tedy údajně odpovědná za rychlý postup a „mimořádnou odvahu“ německých vojáků.[6] V Japonsku byl MA vyráběn pod názvem Philopon, jenž byl podáván i továrním dělníkům. Po válce se rekreační užívání Philoponu v rodném Japonsku velice rozšířilo. Přes Havaj, kde se poprvé začal inhalovat led, se obliba metamfetaminu rozšířila až do Spojených států.

V Československu se pervitin nelegálně v improvizovaných podmínkách vyrábí od 70. let. Užíván byl hlavně nitrožilně, v dnešní době je oblíbená aplikace šňupáním.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Droga má podobu bílého, jemně krystalického prášku, či větších, světlých krystalů, bez vůně, silně nahořklé chuti. Čistý metamfetamin hydrochlorid má zpravidla krystalickou podobu, snadno absorbuje vlhkost, rozpouští se ve vodě i alkoholu. Svým účinkem několikrát předstihuje D-amfetamin, jelikož je více lipofilní, má však podstatně vyšší neurotoxicitu. Ve spojených státech je D-metamfetamin hydrochlorid, či (S)-metamfetaminiumchlorid často produkován právě v podobě tříštivých lesklých krystalků nazývaných ice (led), obvykle ve velmi vysoké kvalitě (až 90%). Droga má nízký bod tání, proto bývá ice aplikován inhalováním výparů zahřátých kousků metamfetaminu. Ve všech různých podobách se nicméně jedná o D-metamfetamin HCl. Volné báze amfetaminů mívají zpravidla podobu těkavé olejovité kapaliny a běžně se nevyskytují.

Levotočivý izomer L-metamfetamin disponuje hlavně analeptickým účinkem, má nízký návykový potenciál a na území USA je relativně často obsažen v inhalátorech proti rýmě, nicméně má stále určitou schopnost potlačovat únavu, pocit hladu a potřebu spánku, pročež bývá zneužíván, obvykle však bez pocitů bažení po opakované aplikaci a následném vzniku návyku. Často bývá přítomen jako nechtěný produkt k D-metamfetaminu.

V ČR připravovaný pervitin (získaný redukcí pseudoefedrinu jodovodíkem za přítomnosti fosforu) je také prakticky čistě pravotočivým izomerem (s kolísajícími příměsemi vedlejších produktů reakce, např. iodoefedrin a iodobenzen). Čistota pouličního metamfetaminu v Česku kolísá mezi 45 – 80%. Může být přítomen nažloutlý, narůžovělý, namodralý i jiný odstín, což je dáno výskytem zbytkových produktů typu fosforu, aj. Droga bývá navíc často ředěna různorodými látkami, např. kofeinem, mléčným cukrem, pudrem, v horších případech i paracetamolem (ve větších dávkách poškozuje játra), omítkou, hnojivy nebo pesticidy.

Slangové názvy[editovat | editovat zdroj]

Pro drogu existuje mnoho slangových výrazů. K českým patří například perník, piko, či peří. V angličtině pak meth, crystal meth, tina, glass, ice, nebo crank. V Německu je droga známá hlavně pod přízviskem crystal speed, crystal, nebo tschecho (většina německého MA totiž pochází z Česka). V Thajsku je pak metamfetamin rozšířen v podobě barevných tabletek zvaných Yaba.

Působení na organismus[editovat | editovat zdroj]

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Čistý, krystalický metamfetamin hydrochlorid, ice

Jedna dávka (15 až 100 mg, závislí toxikomani užívají i vyšších dávek) je zpravidla užita šňupáním, nitrožilně, kouřením, popř. perorálně v podobě tablet (oblíbeno v Thajsku pod přízviskem Yaba, popř. jako lék). V případě lékařského využití se nepřekračuje 25 mg. Látka účinkuje zhruba 6 až 8 hodin, s vyšší dávkou mnohem déle (až 12 hodin). V moči lze MA zaznamenat dva až tři dny od požití. Kouření a nitrožilní aplikace mohou vyvolat intenzivní euforii s pocity blaha a štěstí. Šňupání a ústní podání má méně výrazné účinky, ale i nižší toxicitu.

Po užití nízkých dávek se dostavuje povznesená nálada, čilost, zvýšená bdělost a ostražitost. Se středními dávkami uživatel pociťuje příval energie a vzrušení, mizí potřeba spánku a ustupuje chuť k jídlu. V popředí je velká hovornost, činorodost a družnost. Prohlubuje se schopnost empatie a soustředění, zrychluje se tok myšlenek, zostřuje se vnímání barev, tónů a pachů, výbavnost vzpomínek je jasnější, ačkoliv na úkor přesnosti. S užitím vyšších dávek je spojena euforie, touha po pohybu, nebo naopak úzkost, labilita a hádavost. Bývá přítomen výrazný neklid, logorea (přehnaná povídavost), myšlenkový trysk, subjektivní pocit velké duševní a fyzické výkonnosti, v těchto dávkách se však myšlení stává stereotypním a bizarním, nápadné se stávají svalové fascikulace, pohybové stereotypie a mimovolní pohyby, tzv. vykroucenost, může se objevit nevolnost, bolesti hlavy, či světloplachost. Poměrně časté jsou ve vysokých dávkách iluze, halucinace, pocit ohrožení, agresivita, u predisponovaných osob až přechodná psychóza.

S nepřímým drážděním sympatiku je spjato rozšíření zornic, tachykardie, pocení, stažení cév a následně vzestup krevního tlaku, sucho v ústech, zvýšená tělesná teplota, s vyšší dávkou bledost, třes, hypertenze a riziko dehydratace. Zvýšené napětí žvýkacího svalstva se často projevuje bruxismem (skřípáním zubů). Jako vedlejší účinek se mohou vyskytnout i závratě, nystagmus, nevolnost, zvracení, průjem, bušení srdce, arytmie, nebo zimomvřivost střídaná pocitem horka.

Po odeznění účinků nastává, týká se to zejména opakovaných dávek, vlivem deplece (vyčerpání) zúčastněných neurotransmiterů, velmi nepříjemný stav zvaný dojezd, který se projevuje celkovým vyčerpáním, obtížemi s usínáním a nekvalitním spánkem, depresivním laděním, úzkostmi, často i nutkáním opakovat dávku.

Otrava[editovat | editovat zdroj]

Akutní předávkování se projevuje silnými bolestmi na hrudi, agitovaným neklidem, svalovými křečemi, poruchami srdečního rytmu, halucinacemi, deliriem, popř. až několikahodinovým bezvědomím. Typická je výrazná hypertenze, nebo reflexní hypotenze. Může dojít k rozvoji epileptických záchvatů, k infarktu myokardu, ve vzácnějších případech se dostavuje rabdomyolýza (nekróza buněk kosterního svalstva s vyplavením myoglobinu, následuje kolaps ledvin, kóma až smrt). Příčinou úmrtí u těžké intoxikace metamfetaminem obvykle bývá selhání srdce, krvácení do mozku, kolaps dechového centra či zmiňované selhání ledvin.

Metamfetamin (s částečným přispěním vedlejších produktů amatérské syntézy) poškozuje srdce, játra, ledviny a zubní sklovinu, oslabuje imunitní systém. Hlavním psychickým rizikem je plíživě rostoucí paranoia, deprese, úzkost a halucinace.

Závislost[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od opiátů (morfin, heroin), alkoholu a sedativ, metamfetamin nevede k rozvoji fyzické závislosti, příznačné je však riziko silné závislosti psychické, podobně jako u kokainu. U heroinu se rychle dostavuje somatický návyk s typickými abstinenčními příznaky, u budivých látek je otázka vzniku návyku velmi individuální. Člověk je hnán bažením (tzv. craving) po další dávce. Postupně ztrácí zájem o cokoli jiného mimo drogu, těžce závislí tráví čas zdlouhavými, bezcílnými činnostmi (demontáž elektroniky, zapalovačů, psaní sáhodlouhých, obsahově prázdných textů, přehrabávaní popelnic, zaobírání se paranoidními prožitky – štěnice, kamery, tajné čipy), časové úseky mezi jednotlivými dávkami se postupně zkracují, a s narušením přirozeného systému odměn v mezimozku (pokles počtu dopaminergních receptorů) vyplývá potřeba navyšovat dávkování i sklony ke zvláštnímu chování, paranoie a úzkosti.

Tolerance na účinek látek typu amfetaminu se vyvíjí rychle a přetrvává i díky silné touze dosáhnout maximální euforie a vzrušení. Pro dosažení požadovaného účinku musí být množství zneužívané látky zvyšováno. Užívané dávky mohou být i mnohonásobně vyšší než dávky počáteční, látka vyvolává akutní chronické otravy, při kterých se objevují gastrointestinální poruchy, bušení srdce, arytmie, vzestup krevního tlaku, neklid, nespavost, myšlenkový trysk, dráždivost, kolaps, jež může vést až ke smrti.

Odvykací syndrom[editovat | editovat zdroj]

Abstinence u závislého vyúsťuje v odvykací syndrom, ten může v závislosti na míře návyku setrvávat od několika týdnů po několik měsíců. Příznačná je zejména únava, letargie, zvýšená chuť k jídlu, nesoustředěnost, deprese, podrážděnost, úzkost, bažení po droze, hypersomnie, velmi živé sny, atd.

Toxická psychóza[editovat | editovat zdroj]

Toxická psychóza, též amfetaminová psychóza, kterou může užívání amfetaminů způsobit, je typická nápadnými změnami v chování, zrakovými, sluchovými a hmatovými halucinacemi, paranoidními bludy, nejčastěji s obsahem pronásledování a neustálým pocitem ohrožení, tzv. stíha, panikou, agresivitou agitovaným neklidem, zmateným myšlením. Toxická psychóza může být v těžších případech téměř nerozlišitelná od akutní paranoidní schizofrenie. Po detoxifikaci a splacení často výrazného spánkového deficitu však poměrně rychle odeznívá. U jedinců s predispozicemi ke schizofrenii však může chronická psychóza skutečně propuknout. Riziko toxické psychózy spočívá zejména v bodu, kdy se nemocný uchyluje k sebevraždě.

Příčinou těchto stavů je dopaminergní neurotoxicita a částečně i spánková deprivace. Psychóza může propuknout i v rámci předávkování, ve vážnějších případech může nabývat podoby amfetaminového intoxikačního deliria s přehřátím, křečemi, arytmiemi či rhabdomyolýzou.

Odrazy v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Příběh člověka závislého na pervitinu popisuje kniha Memento spisovatele Radka Johna.
  • Metamfetamin se objevil jako podpůrný prostředek agenta ruské MGB v románu Dítě číslo 44 kterou napsal Tom Rob Smith
  • Smrt jménem Závislost – Josef Vondrka
  • Film PikoTomáš Řehořek 2010, film o začátcích pervitinu na československé drogové scéně
  • Film Salton Sea – D.J. Caruso, USA, 2002, thriller o toxikomanovi a současně výrobci pervitinu
  • Televizní seriál Perníkový táta, seriál o postarším profesorovi chemie, který se tváří v tvář těžké nemoci a neschopnosti uživit rodinu začne věnovat výrobě prvotřídně čistého metamfetaminu

Pervitin v Česku[editovat | editovat zdroj]

Česko je největším ilegálním producentem pervitinu v Evropě a ročně jsou v ČR odhalovány stovky varen této návykové látky.[7] Droga patří podle některých zdrojů k nejčastějším drogám v ČR. Vyrábí se obvykle z léků obsahujících pseudoefedrin. Udává se, že je v ČR na pervitinu závislá 0,7 % populace mezi 15. a 64. rokem, z nich problémových je zhruba 30 000 osob.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.] : Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.  
  2. a b Historical overview of methamphetamine [online]. Vermont Department of Health, [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Grinspoon; Hedblom(1975-01-01). Speed Culture: Amphetamine Use and Abuse in America.Harvard University Press, 18. ISBN 978-0-674-83192-6. 
  4. ANDREAS ULRICH, Andreas. The Nazi Death Machine: Hitler's Drugged Soldiers – SPIEGEL ONLINE – News – International [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mitler MM, Hajdukovic R, Erman MK(June 1993)."Treatment of narcolepsy with methamphetamine". Sleep16(4): 306–17. PMID 8341891. 
  6. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/345319-naciste-hnali-do-boje-vojaky-na-pervitinu.html
  7. ČTK. Česko je stále největším producentem pervitinu v Evropě [online]. . Dostupné online.  
  8. Otázky a odpovědi kolem pervitinu [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]