Kfar Darom
| Kfar Darom כְּפַר דָּרוֹם |
|
|---|---|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 31° 24′ 5″ s. š., 34° 21′ 36″ v. d. |
| nadmořská výška: | cca 30 m n. m. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Pásmo Gazy |
| oblastní rada: | Chof Aza |
 Kfar Darom
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 475[1] (2004) |
| správa | |
| oficiální web: | www.katif.net/gush/city/8.htm |
Kfar Darom (hebrejsky: כְּפַר דָּרוֹם, doslova "Jižní Vesnice") byl kibuc a pozdější izraelská osada, nacházející se v pásu osad Guš Katif v Pásmu Gazy, která byla zrušena v rámci Izraelského plánu jednostranného stažení v roce 2005.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Už ve 30. letech 20. století tedy v dobách britské mandátní Palestiny před vznikem státu Izrael zakoupil pozemky o rozloze cca 260 dunamů (0,26 kilometru čtverečního) na místě pozdější vesnice Kfar Darom židovský podnikatel Tuvia Miller. Chtěl tu zřídit ovocný sad. Jeho majetek ale byl vypleněn během arabského povstání v letech 1936-1939.[2]
V roce 1946 vykoupil Millerovy pozemky Židovský národní fond. Kibuc Kfar Darom zde byl pak založen během takzvané Noci 11 bodů v Negevu, kdy bylo v noci z 5. na 6. října 1946 (noc po Jom kipuru) v Negevu a v jižní části tehdejší mandátní Palestiny založeno celkem jedenáct židovských osad. Kfar Darom založilo hnutí ha-Po'el ha-Mizrachi. Byl pojmenován po židovské vesnici z dob Talmudu, která se nacházela v této oblasti. Již v červenci 1948, během války za nezávislost, byl kibuc napaden egyptskou armádou a po téměř tříměsíčním obléhání evakuován.[2] Jeho obyvatelé pak založili vesnici Bnej Darom poblíž Ašdodu.[3]
Vesnice byla obnovena v roce 1970 jako první židovské sídlo zřízené v pásmu Gazy po šestidenní válce. Šlo o vojensko-civilní osadu typu Nachal, která byla v roce 1975 zcivilněna, ale pro vnitřní spory záhy opuštěna. Znovu pak byla civilisty osídlena až v roce 1989. Po dohodách v Oslu v roce 1994 se Kfar Darom stal ostrovem v Palestinské autonomii, 5 kilometrů severně od Guš Katif, v obklopení lidnatými palestinskými aglomeracemi, zejména městem Dejr al-Bala na severu. Osada se zaměřovala na zemědělství a potravinářský průmysl (balírna zeleniny Elej Katif - עלי קטיף). Působil tu institut pro náboženská a zemědělská studia (מכון התורה והארץ - "Machon ha-Tora ve ha-Arec").[2]
Během první i druhé intifády se bezpečnostní situace v osadě a jejím okolí výrazně zhoršila. Pět místních obyvatel bylo zabito při útocích.[4] V roce 2004 vláda Ariela Šarona přijala plán jednostranného stažení, který byl v létě roku 2005 realizován. V jeho rámci byly všechny osady v Pásmu Gazy včetně Kfar Darom vyklizeny a jejich zástavba zbořena.
Demografie [editovat]
Obyvatelstvo obce Kfar Darom bylo v databázi rady Ješa popisováno jako nábožensky založené.[5] Šlo o menší sídlo vesnického typu, které ale v posledních letech své existence zaznamenávalo vysoký populační růst, protože pro část izraelské společnosti se stala tato vesnice symbolem. K 31. prosinci 2004 zde žilo 475 lidí. Během roku 2004 populace obce vzrostla o 25,0 %.[1]
| Rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 242 | 244 | 276 | 324 | 380 | 475 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Settlements in the Gaza Strip [online]. Foundation for Middle East Peace podle údajů Centrálního statistického úřadu, [cit. 2009-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Paying the Price for Peace - The Human Cost of Disengagement [online]. Ministry of Foreign Affairs, [cit. 2009-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ בני דרום [online]. hevel-yavne.org.il, [cit. 2010-06-24]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ כְּפַר דָּרוֹם [online]. katif.net, [cit. 2009-11-25]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Communities in Gaza Coast Region [online]. Yesha Communities, [cit. 2009-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Čerpáno také z אלעזרי יובל: ארץ ישראל, לקסיקון מפה. תל אביב 2005
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Katif
- (anglicky) Kfar Darom Jewish Agency for Israel
- (anglicky) Paying the Price for Peace Israeli Ministry of Foreign Affairs
- (anglicky) Arutz Sheva - Just Before Communications Are Cut
