Sulfid sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sulfid sodný
Starý vzorek Na2STechnický Na2S
Obecné
Systematický název Sulfid sodný
Ostatní názvy Sirník sodný
Anglický název Sodium sulfide
Německý název Natriumsulfid
Sumární vzorec Na2S
Vzhled bezbarvá pevná látka
Identifikace
UN kód 1385 (bezvodý)
1849 (hydrát)
Číslo RTECS WE1905000
Vlastnosti
Molární hmotnost 78,046 g/mol
186,137 g/mol (hexahydrát)
240,183 g/mol (nonahydrát)
Teplota tání 1 180 °C
Hustota 1,856 g/cm3 (15 °C)
1,427 g/cm3 (16 °C, nonahydrát)
Rozpustnost ve vodě 12,4 g/100 ml (0 °C)
15,4 g/100 ml (10 °C)
18,6 g/100 ml (20 °C)
29,0 g/100 ml (40 °C)
39,1 g/100 ml (60 °C)
49,2 g/100 ml (80 °C)
57,2 g/100 ml (90 °C)
hexahydrát
175,26 g/100 ml (50 °C)
257,52 g/100 ml (70 °C)
750,8 g/100 ml (91 °C)
nonahydrát
51,96 g/100 ml (0 °C)
68,35 g/100 ml (10 °C)
93,25 g/100 ml (20 °C)
345,01 g/100 ml (48 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol (málo)
Měrná magnetická susceptibilita −6,157·10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura krychlová nebo amorfní
Hrana krystalové mřížky a= 652,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −373,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 64,5 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp −884 J/g (20 °C)
Standardní molární entropie S° 77,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −357,8 kJ/mol
Bezpečnost
Žíravý
Žíravý (C)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R22, R24, R31, R34, R50
S-věty (S1/2), S26, S36/37/39, S45, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
1
3
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Sulfid sodný (chemický vzorec Na2S) je chemickou sloučeninou sodíku a síry. V čistém stavu je to bezbarvá pevná látka rozpustná ve vodě, ale technická je žlutě zabarvena. Je hygroskopická a pozvolna se rozkládá za uvolňování sulfanu, díky kterého má charakteristický zápach. Ve vodě hydrolyzuje a roztok reaguje silně zásaditě. Vyrábí se redukcí síranu sodného uhlíkem. Největší využití má v papírenství při extrakci celulózy, jinak se využívá jako redukční činidlo vychytávající kyslík nebo jiným způsobem bránící nežádoucí oxidaci.

Fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Technický Na2S

V čistém stavu se jedná o bezbarvou pevnou látku, rozpustnou ve vodě, methanolu a lehce v ethanolu. V průmyslu se připravuje nejčastěji v podobě drobných šupinek a lístečků a bývá zabarven do žluta díky přítomnosti polysulfidů Sn2−. Starší vzorky mají šedou barvu, ale díky charakteristického zápachu lze lehce rozeznat stále přítomnost sulfidu sodného. Z vodných roztoků krystalizuje pod teplotou 48 °C s 9 molekulami vody jako hygroskopické čtverečné hranolky.

Na vzduchu díky pohlcování vzdušné vlhkosti postupně hydrolyzuje a uvolňuje sirovodík H2S a i v pevném stavu je proto lehce cítit po zkažených vejcích:

Na2S + 2 H2O → H2S↑ + 2 NaOH

Kromě tohoto rozkladu na vzduchu, podléhá za přítomnosti kyslíku ještě jinému a to oxidaci za vzniku thiosíranu sodného Na2S2O3 a hydroxidu sodného NaOH:

2 Na2S + 2 O2 + H2O → Na2S2O3 + 2 NaOH

Za vyšší teploty, v přítomnosti oxidu uhličitého CO2, kyslíku a bez vzdušné vlhkosti, může dojít k oxidaci za vzniku uhličitanu sodného Na2CO3 a oxidu siřičitého SO2.

2 Na2S + 3 O2 + 2 CO2 → 2 Na2CO3 + 2 SO2

Vodný roztok sulfidu sodného zapáchá po zkažených vejcích o poznání silněji a vlivem hydrolýzy navíc reaguje silně zásaditě:

Na2S(s) + H2O(l) → 2 Na+(aq) + HS + OH

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Průmyslově se vyrábí sulfid sodný redukcí síranu sodného Na2SO4 uhlíkem v podobě uhlí

Na2SO4 + 4 C → Na2S + 4 CO

Laboratorně lze bezvodou sůl připravit redukcí síry sodíkem v bezvodém kapalném amoniaku. Případně síra může být redukována sodíkem v suchém tetrahydrofuranu (THF) za katalytického působení naftalenu:

2 Na + S → Na2S

Využití[editovat | editovat zdroj]

Primárně se využívá v papírenství v Kraftově procesu, kde slouží k přeměně dřeva na dřevěnou drť, ze které se extrahují téměř čistá celulózová vlákna.

Při upravování vody se používá na odstraňování kyslíku. Ve fotografickém průmyslu do vyvíjecích roztoků, kde chrání před nežádoucí oxidací a zničením fotografií. V textilním průmyslu jako bělidlo s odsiřovacími a odchlorovacími účinky. V koželužství slouží jako depilační prostředek (na odstraňování chlupů z kůží)

V technice má sulfid sodný význam především jako redukční činidlo pro organické nitrosloučeniny, např. při přípravě sirných barviv. Používá se jako sulfonační a sulfomethylační činidlo při výrobě gumárenských chemikálií a dalších chemických sloučenin. Dále se využívá jako konzervační prostředek a na výrobu detergentů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium sulfide na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 2. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9