Fluorid sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fluorid sodný
Struktura krystalové mřížky fluoridu sodného
Obecné
Systematický název fluorid sodný
Ostatní názvy Florocid
Latinský název Natrii fluoridum
Natrium fluoratum
Anglický název Sodium fluoride
Německý název Natriumfluorid
Sumární vzorec NaF
Vzhled bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
UN kód 1690
Číslo RTECS WB0350000
Vlastnosti
Molární hmotnost 41,988 713 g/mol
Teplota tání 993 °C
Teplota varu 1 695 °C
Hustota 2,790 g/cm3 (25 °C)
2,558 g/cm3 (41 °C)
Dynamický viskozitní koeficient 1,85 cP (1 015 °C)
1,41 cP (1 110 °C)
1,14 cP (1 200 °C)
Index lomu nD= 1,336 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě 3,66 g/100 g (0 °C)
4,05 g/100 g (20 °C)
4,54 g/100 g (50 °C)
4,67 g/100 g (60 °C)
4,90 g/100 g (80 °C)
5,07 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
0,413 g/100 ml (20 °C)
ethanol
0,095 g/100 ml (20 °C)
fluorovodík
Povrchové napětí 185 mN/m (1 000 °C)
181 mN/m (1 050 °C)
179 mN/m (1 080 °C)
Struktura
Krystalová struktura [Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)
Hrana krystalové mřížky a= 462,0 pm
Dipólový moment 27,2·10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −569,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 766 J/g
Entalpie varu ΔHv 4 980 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 31 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S° 51,3 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −539,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 1,115 JK−1g−1
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R25 R32 R36/38
S-věty (S1/2) S22 S36 S45

GHS06 – toxické látky
GHS06

H-věty H301 H319 H315 EUH032
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Fluorid sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaF. Tato bezbarvá tuhá látka slouží jako zdroj fluoridového iontu pro různá použití. Fluorid sodný je levnější a méně hygroskopický než příbuzná sůl fluorid draselný.

Struktura, vlastnosti, výskyt[editovat | editovat zdroj]

Fluorid sodný je iontová sloučenina, při rozpouštění disociuje na Na+ a F. Krystalizuje v krychlové soustavě (jako chlorid sodný), kde jak Na+, tak F zaujímají pozice v osmistěnu.[1][2]

Minerální forma NaF, villiaumit, je poměrně vzácná. Je známa z vyvřelých hornin nefelinového syenitu.[3]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

NaF se připravuje neutralizací kyseliny fluorovodíkové nebo hexafluorkřemičité (H2SiF6), vedlejších produktů při výrobě superfosfátového hnojiva. Mezi neutralizační činidla patří hydroxid a uhličitan sodný. Někdy se pro vysrážení NaF používají alkoholy:

HF + NaOH → NaF + H2O

Z roztoků obsahujících HF se fluorid sodný sráží jako bifluoridová sůl NaHF2. Při zahřívání se pak uvolňuje HF a zbývá NaF.

HF + NaF NaHF2

Ve zprávě z roku 1986 se světová roční spotřeba NaF odhaduje na několik milionů tun.[4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Fluorid sodný v tabletách pro prevenci zubního kazu

Fluoridové soli se používají k posilování zubů tvorbou fluorapatitu, přirozené složky zubní skloviny. Přestože se k fluoridaci vody za tímto účelem používá i fluorid sodný, v USA je častější použití kyseliny hexafluorkřemičité (H2SiF6) a její soli hexafluorkřemičitanu sodného (Na2SiF6).[5] Zubní pasty často obsahují fluorid sodný jako složku proti zubnímu kazu.[6]

Fluorid sodný se používá také jako čisticí činidlo.[4] Široká škála speciálních chemických aplikací je v syntéze a extraktivní metalurgii. Fluorid je reagenciem pro syntézu fluorkarbonů. Mezi reprezentativní substráty patří elektrofilní chloridy včetně acylchloridů, chloridy síry a fosforu.[7] Stejně jako další fluoridy, nachází fluorid sodný použití při desilylaci v organické syntéze.

V lékařských zobrazovacích metodách se fluorid sodný značkovaný fluorem 18 používá pro pozitronovou emisní tomografii (PET). V porovnání s běžnou kostní scintigrafií nabízí PET vyšší citlivost a prostorové rozlišení. Nevýhodou je, že fluorid sodný značkovaný fluorem 18 je méně dostupný než běžná radiofarmaka značkovaná techneciem 99m.

Fluorid sodný se používá ke konzervaci vzorků tkáně v biochemii a lékařských testech, protože fluoridový iont zastavuje glykolýzu inhibicí enzymu enolázy. Fluorid sodný se často používá společně s kyselinou jodoctovou, která inhibuje enzym aldolázu. Využívá se i v pufru RIPA jako inhibitor fosfatázy, společně s Na3VO4.

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Fluorid sodný je klasifikován jako toxický jak při vdechování (prachu nebo aerosolů), tak při požití.[8] Při velkých dávkách postihuje srdce a oběhový systém, smrtelná dávka pro 70 kg člověka se odhaduje na 5–10 g.[4]

Při vyšších dávkách používaných k léčbě osteoporózy může fluorid sodný způsobovat bolest v nohou a neúplné stresové zlomeniny. Také dráždí žaludek, někdy tak silně, že může způsobit vředy. Pomalu se rozpouštějící a potahované verze tablet fluoridu sodného nemají tak významné žaludeční vedlejší účinky, slabší a méně časté jsou i komplikace v kostech.[9] Při nízkých dávkách používaných k fluoridaci vody je jediným jednoznačným vedlejším účinkem zubní fluoróza, která může změnit vzhled zubů u dětí během vývoje chrupu. Většinou jsou tyto účinky slabé a není pravděpodobné, že by měly skutečné dopady na vzhled zubů nebo na zdraví.[10]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium fluoride na anglické Wikipedii.

  1. WELLS, A.F.. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.] : Clarendon Press, 1984. ISBN 0-19-855370-6.  
  2. "Chemical and physical information"1=, http://www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp11.pdf 
  3. Mineral Handbook [PDF]. Mineral Data Publishing. Dostupné online.  
  4. a b c "Fluorine Compounds, Inorganic"1=, Weinheim 
  5. You must specify title = when using {{cite paper}}.
  6. Sodium fluoride, Molecule of the week [online]. American Chemical Society, 2008-02-19, [cit. 2008-11-01]. Dostupné online.  
  7. "Sodium Fluoride"1= 
  8. http://www.jtbaker.com/msds/englishhtml/S3722.htm NaF MSDS
  9. Murray TM, Ste-Marie LG. Prevention and management of osteoporosis: consensus statements from the Scientific Advisory Board of the Osteoporosis Society of Canada. 7. Fluoride therapy for osteoporosis. CMAJ. 1996, roč. 155, čís. 7, s. 949–54. PMID 8837545.  
  10. National Health and Medical Research Council (Australia). A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. [s.l.] : [s.n.], 2007. Dostupné online. ISBN 1864964154.   Summary: Yeung CA. A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. Evid Based Dent. 2008, roč. 9, čís. 2, s. 39–43. DOI:10.1038/sj.ebd.6400578. PMID 18584000.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.