Rozpouštění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rozpouštění je proces sdílení hmoty mezi pevnou látkou a kapalinou (transport pevných látek, např. rozpouštění krystalů nebo minerálů v kapalném prostředí) nebo mezi plynem a kapalinou (transport plynu do kapalného prostředí, např. rozpouštění kyslíku ve vodě.

Při rozpouštění pevných látek (solí) dochází ke vzniku buď iontového (pravého) roztoku či koloidu.

Rozpustnost látek[editovat | editovat zdroj]

Rozpustnost udává jaké množství látky je možné převést do určitého množství rozpouštědla . Např. u anorganických látek se udává rozpustnost v gramech pevné látky na 100 g rozpouštědla (kolik gramů látky se rozpustí ve 100 gramech rozpouštědla). Rozpustnost však může být vyjádřena i jinými koncentračními hodnotami, příp. procentuálně.

Rozpustnost plynů[editovat | editovat zdroj]

Rozpouštění plynů v kapalinách (nejčastěji ve vodě) se řídí Henryho zákonem: K_H x_i = y_i P, kde KH je Henryho konstanta charakteristická pro daný plyn, xi je molární zlomek rozpuštěného plynu v kapalině, yi je molární zlomek plynu v plynném skupenství a P je celkový tlak plynu nad kapalinou. Tato rovnice vyjadřuje rovnovážný stav systému.

Ovlivnění rozpustnosti[editovat | editovat zdroj]

Vliv teploty[editovat | editovat zdroj]

  • rozpustnost plynů v kapalinách se zvyšující teplotou klesá, tato skutečnost je dána rovnicí: \frac{\mathrm{d}ln(K_H)}{\mathrm{d}T}=\frac{H_{rozp}}{RT}

V geologii je rozpustnost látek různá a je závislá především na teplotě, pH a chemismu okolního prostředí, ve kterém se minerál nachází (například rozpustnost kalcitu v obyčejné vodě je velmi slabá, ale když je voda v reakci s CO2, tak se rozpustnost kalcitu zvyšuje).

Kategorie Solvation ve Wikimedia Commons