Fluorovodík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fluorovodík
Hydrogen-fluoride-2D-dimensions.png Hydrogen-fluoride-3D-vdW.png Hydrogen-fluoride-solid-chains-3D-vdW.png
Obecné
Systematický název Fluoran
Triviální název Fluorovodík
Anglický název Hydrogen fluoride
Německý název Fluorwasserstoff
Sumární vzorec HF
Vzhled Bezbarvý plyn
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 20,006 g/mol
Teplota tání -83,01 °C
Teplota varu 19,54 °C
Hustota 1,749 g/cm3(-191 °C)
1,653 g/cm3 (-94 °C)
0,991 g/cm3 (19,54 °C)
Dynamický viskozitní koeficient 0,53 cP (0 °C)
Index lomu 1,9 (20 °C)
Kritická teplota Tk 188 °C
Kritický tlak pk 6 488 kPa
Kritická hustota 0,29 g/cm3
Relativní permitivita εr 175 (-73 °C)
134 (-42 °C)
111 (-27 °C)
84 (-1 °C)
Tlak páry 209 kPa
Součinitel elektrického odporu 0,000 16 K-1
Měrná magnetická susceptibilita 83,6 10-6 cm3 g-1 (0 °C)
Ionizační energie 15,77 eV
Povrchové napětí 10,1 mN/m (0 °C)
Struktura
Krystalová struktura Kosočtverečná (pevná látka)
Hrana krystalové mřížky a= 342 pm
b= 432 pm
c= 541 pm
Tvar molekuly Rovinný
Dipólový moment 6,37•10-30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -269,8 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 196,4 J/g
Entalpie varu ΔHv 374,4 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 3 039 J/g
Standardní molární entropie S° 173,7 J K-1 mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -271,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 2,4 JK-1g-1 (0 °C)
1,456 JK-1g-1 (25 °C)
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Žíravý
Žíravý (C)
R-věty R26/27/28, R35
S-věty S1/2, S7/9, S26, S36/37/39, S45

GHS06 – toxické látky
GHS06

GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05

H-věty H330 H310 H300 H314
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
4
2
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Fluorovodík, systematicky fluoran, je za normální teploty bezbarvý, jedovatý plyn. Vzniká přímým slučováním vodíku s fluorem:

H2 + F2 → 2HF

za vývoje tepla (exotermní reakce). Průmyslově se vyrábí rozkladem minerálu fluoritu (kazivce) (fluoridu vápenatého) kyselinou sírovou za vysoké teploty (okolo 250 °C):

CaF2 + H2SO4CaSO4 + 2HF.

Snadno se rozpouští ve vodě na bezbarvý, silně žíravý roztok kyseliny fluorovodíkové. Fluorovodík je silně žíravý a při styku s kůží nebo sliznicemi působí velmi bolestivé a špatně se hojící rány. Leptá sklo.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Fluorovodík se používá při výrobě hliníku a uranu a v organické syntéze zejména při výrobě umělých hmot (například teflonu) a chladicích směsí freonů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.