Jodičnan draselný
| Jodičnan draselný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Jodičnan draselný (či jodečnan draselný) |
| Sumární vzorec | KIO3 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 214,001 g/mol |
| Teplota rozkladu | 560 °C (na KI a O2) |
| Hustota | 3,89 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 4,74 g/100 g (H2O; 0 °C; 273 K)
9,16 g/100 ml (H2O; 25 °C; 298 K) 32,3 g/100 ml (H2O; 100 °C; 373 K) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Lépe rozpustný v roztoku jodidu draselného; nerozpustné v ethanolu a kapalném amoniaku. |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Měrné teplo | 497,7 J/(Kg·K) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R9 R22 R36 R37 R38 |
| S-věty | S35 |
| H-věty | H272-H315-H319-H335 |
| P-věty | P220-P260-P350+P338+P351 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Jodičnan draselný (někdy jodečnan draselný) je bílá, anorganická, krystalická látka, bez zápachu, se vzorcem KIO3.
Výroba [editovat]
Tuto látku lze vyrábět reakcí jodu a hydroxidu draselného, používá se koncentrovaných roztoků za zvýšené teploty. Vzniká při tom však i jodid draselný, který je obtížný na obstranění:
3 I2 + 6 KOH → KIO3 + 5 KI + 3 H2O
Další možností je elektrolytická výroba z jodnanu draselného, používají se titanové elektrody; stačí však tento roztok pouze zahřívat, a reakce proběhne (ne však s takovou účinností):
3 KIO —t→ 2KI + KIO3
V laboratoři tato látka může být připravena reakcí chlorečnanu sodného a jodidu draselného:
NaClO3 + KI → KIO3 + NaI
Výhoda této výroby je, že není plýtváno jodem, který je poměrně drahý, ale je využit mnohem dostupnější a levnější chlor. Po výrobě chlorečnanu sodného je využit téměř veškerý jod, proto je tato možnost výroby levná.
Reakce [editovat]
Tato látka se při zahřívání nad 560 °C rozpadá na jodid draselný a kyslík, proto je tato látka dobrým oxidačním činidlem. Rozpadá se dle rovnice:
2KIO3 → 2KI + 3O2
Tato látka je však v porovnání kupř. s chlorečnanem draselným nebo chloristanem draselným mnohem dražší a není tak dobré oxidační činidlo, proto se jako oxidační činidlo téměř nepoužívá.
Využití [editovat]
Tato látka se používá v analytické chemii.
Dále se tato látka používá na pokus chemické hodiny. Při pokusu se používá siřičitan draselný, kyselina sírová a roztok škrobu; při pokusu se roztok střídavě zabarvuje do modra a zase odbarvuje.
Výjimečně se tato látka používá namísto jodidu draselného při radioaktivitě jako zdroj jodu pro štítnou žlázu, aby ji bylo zabráněno přijímat radioaktivní jód ze vzduchu.