Jodičnan draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jodičnan draselný
Vzhled
Obecné
Systematický název Jodičnan draselný (či jodečnan draselný)
Sumární vzorec KIO3
Vzhled Bílá krystalická látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 214,001 g/mol
Teplota rozkladu 560 °C (na KI a O2)
Hustota 3,89 g/cm3
Rozpustnost ve vodě 4,74 g/100 g (0 °C; 273 K)

9,16 g/100 ml (25 °C; 298 K) 32,3 g/100 ml (100 °C; 373 K)

Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
lépe rozpustný v roztoku jodidu draselného; nerozpustný v ethanolu a kapalném amoniaku.
Termodynamické vlastnosti
Měrné teplo 497,7 J/(Kg·K)
Bezpečnost
Oxidující
Oxidující (O)
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R9 R22 R36 R37 R38
S-věty S35

GHS03 – oxidační látky
GHS03

GHS07 – dráždivé látky
GHS07

H-věty H272-H315-H319-H335
P-věty P220-P260-P350+P338+P351
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodičnan draselný (někdy jodečnan draselný) je bílá anorganická krystalická látka bez zápachu se vzorcem KIO3.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Tuto látku lze vyrábět reakcí jodu a hydroxidu draselného, používá se koncentrovaných roztoků za zvýšené teploty. Vzniká při tom však i jodid draselný, který je obtížné odstranit:
3 I2 + 6 KOH → KIO3 + 5 KI + 3 H2O
Další možností je elektrolytická výroba z jodnanu draselného, používají se titanové elektrody; stačí však tento roztok pouze zahřívat, a reakce proběhne (ne však s takovou účinností):
3 KIOt→ 2KI + KIO3
V laboratoři tato látka může být připravena reakcí chlorečnanu sodného a jodidu draselného:
NaClO3 + KI → KIO3 + NaCl
Výhoda této výroby je, že není plýtváno jodem, který je poměrně drahý, ale je využit mnohem dostupnější a levnější chlor. Po výrobě chlorečnanu sodného je využit téměř veškerý jod, proto je tato možnost výroby levná.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se při zahřívání nad 560 °C rozpadá na jodid draselný a kyslík, proto je tato látka dobrým oxidačním činidlem. Rozpadá se dle rovnice:
2KIO3 → 2KI + 3O2
Tato látka je však v porovnání kupř. s chlorečnanem draselným nebo chloristanem draselným mnohem dražší a není tak dobré oxidační činidlo, proto se jako oxidační činidlo téměř nepoužívá.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se používá v analytické chemii.
Dále se tato látka používá na pokus chemické hodiny. Při pokusu se používá siřičitan draselný, kyselina sírová a roztok škrobu; při pokusu se roztok střídavě zabarvuje do modra a zase odbarvuje.
Výjimečně se tato látka používá namísto jodidu draselného při radioaktivním zamoření jako zdroj jodu pro štítnou žlázu, aby ji bylo zabráněno přijímat radioaktivní jód ze vzduchu.