Disiřičitan draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Disiřičitan draselný
Disiřičitan draselný
Obecné
Systematický název Disiřičitan draselný
Triviální název pyrosiřičitan draselný
Anglický název Potassium metabisulfite
Německý název Kaliumdisulfit
Sumární vzorec K2S2O5
Vzhled bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Číslo RTECS TT4920000
Vlastnosti
Molární hmotnost 222,325 g/mol
Teplota rozkladu 190 °C
Hustota 2,34 g/cm3
Rozpustnost ve vodě 27,5 g/100 ml (0 °C)
36,1 g/100 ml (10 °C)
44,5 g/100 ml (20 °C)
48,8 g/100 ml (25 °C)
63,9 g/100 ml (40 °C)
85,2 g/100 ml (60 °C)
107,9 g/100 ml (80 °C)
133 g/100 ml (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -4,89·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura jednoklonná
Hrana krystalové mřížky a= 695 pm
b= 659 pm
c= 755 pm
β= 102°41´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 517 kJ/mol
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R31, R37, R41
S-věty S26, S39
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Disiřičitan draselný (též pyrosiřičitan draselný) je anorganická sloučeninavzorcem K2S2O5. Jedná se o bílý krystalický prášek se štiplavým sirným pachem. Používá se hlavně jako antioxidant a k chemické sterilaci. Je chemicky velmi podobný disiřičitanu sodnému, se kterým jej lze v některých případech vzájemně zaměňovat. Obecně se preferuje spíše disiřičitan draselný, protože nezvyšuje obsah sodíku ve výživě.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Disiřičitan draselný má monoklinickou (jednoklonnou) krystalovou strukturu. Rozkládá se při 190 °C na oxid draselný a oxid siřičitý:

K2S2O5(s) → K2O(s) + 2SO2(g)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Víno[editovat | editovat zdroj]

Disiřičitan draselný je běžným aditivem (jako přídatná látka pro použití v potravinách má označení E224) do vín a moštů, kde uvolňuje oxid siřičitý SO2 („síření“).[1] Chrání proti růstu divokých mikroorganismů a působí jako účinný antioxidant, čímž chrání barvu, chuť a vůni vína.

Typické dávkování je 1/4 čajové lžičky disiřičitanu draselného na šestigalonový sud moštu (zhruba 75 ppm SO2) před kvašením a 1/2 čajové lžičky (150 ppm SO2) při stáčení.

Při sanitaci vinařského náčiní se používá sprej s roztokem 1% SO2 (2 čajové lžičky disiřičitanu draselného na litr)

Pivo[editovat | editovat zdroj]

Disiřičitan draselný se někdy používá v pivovarnictví k inhibici růstu divokých kvasinek, bakterií a hub. Říká se tomu „stabilizace“. Disiřičitan se používá také k neutralizaci chloraminu, který se přidává v úpravnách pitné vody k její dezinfekci. V Česku se v drtivé většině případů[zdroj?] používá k dezinfekci vody chlornan sodný. Použití chloraminu zvyšuje koncentraci nežádoucích amonných iontů ve vodě. Týká se to jak domácího vaření piva, tak i komerční produkce. Nepoužívá se až tolik pro vaření piva, protože mladina se téměř vždy vaří a tedy se stejně zničí většina mikroorganismů. Lze ho ale přidávat do vody použité při drcení ječmene, aby se odstranily chloraminy, které mohou způsobovat fenolickou pachuť piva. (A. J. DeLange)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TRADIČNÍ VÝROBA RÉVOVÉHO VÍNA - Katedra mikrobiologie, PřF MU Brno

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.