Hydroxid draselný
| Hydroxid draselný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Hydroxid draselný |
| Ostatní názvy | Louh draselný |
| Anglický název | Potassium hydroxide |
| Německý název | Kaliumhydroxid |
| Sumární vzorec | KOH |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| UN kód | 1813 |
| Číslo RTECS | TT2100000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 56,105 g/mol |
| Teplota tání | 406 °C |
| Teplota varu | 1 327 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 248 °C (α→β) |
| Hustota | 2,04 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKb | -2,29 |
| Rozpustnost ve vodě | 97 g/100 ml (0 °C) 121 g/100 ml (25 °C) 178 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
ethanol 39 g/100 ml (28 °C) methanol 55 g/100 ml (28 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná (α modifikace) krychlová (β modifikace) |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -425,9 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 134 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | -960,7 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 79,32 JK-1mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | - 380,2 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,174 JK-1g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R22, R35 |
| S-věty | S1/2, S26, S36/37/39, S45 |
| H-věty | H302 H314 |
| NFPA 704 | |
| Teplota vznícení | nehořlavý |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Hydroxid draselný (KOH) je také známý jako louh draselný či draselný hydrát. Je to silně zásaditá sloučenina, podobně jako hydroxid sodný, hydroxid lithný nebo hydroxid vápenatý.
Obsah |
Vlastnosti[editovat]
Hydroxid draselný je bílá krystalické látka, silně hygroskopická, velmi dobře rozpustná ve vodě a nižších alkoholech (např. methanol, ethanol, butanol). Je rozpustný také v ostatních polárních rozpouštědlech. Rozpouštění ve vodě je silně exotermní reakce, při níž se teplota roztoku může zvýšit i o více než 100 °C. Koncentrovaný vodný roztok se nazývá draselný louh a je silně zásaditý. Hydroxid draselný vytváří pevné hydráty a sice monohydrát KOH·H2O, dihydrát KOH·2H2O a tetrahydrát KOH·4H2O, který je používán jako velmi silné sušidlo pro chemickou syntézu. Protože je KOH silná zásada, má silně korozivní účinky na velké množství organických látek včetně živých tkání.
Výroba[editovat]
KOH byl dříve vyráběn starou metodou vaření roztoku uhličitanu draselného s hydroxidem vápenatým(hašené vápno). Reakce probíhá podle následující rovnice:
- Ca(OH)2 (s), (aq) + K2CO3 (aq) → CaCO3 (s) + 2 KOH (aq),
sražený uhličitan vápenatý je poté odfiltrován a následný KOH vyvařen z roztoku. Tento způsob, užívající K2CO3 (potaš, extrahovaný z dřevěného popele) a hašené vápno byl znám pravděpodobně již v antických dobách a byl velmi důležitou metodou výroby hydroxidu draselného až do konce 19. století. Poté byl do převážné míry nahrazen moderní metodou elektrolýzy roztoku chloridu draselného:
- 2 K+ (aq) + 2 H2O (l) + 2 e− → H2 (g) + 2 KOH (aq)
současně probíhá anodová oxidace chloru:
- 2 Cl– – 2 e− → Cl2 (g)
při níž jako vedlejší produkt vzniká chlór.
Použití[editovat]
Je to důležitá chemikálie pro průmysl, používaná k výrobě řady průmyslového zboží a produktů; např. se používá při výrobě čokolády a kakaa, slazených nápojů a při barvení textilu. Roztok hydroxidu draselného se používá jako elektrolyt do různých druhů baterií – galvanických článků. Jeho korozivní vlastnosti jsou někdy používány při čištění a dezinfekci odolných vrstev na materiálech. Texturace povrchu fotovoltaických článků (monokrystalický (1,0,0) Si) leptáním v KOH snižuje odrazivost povrchu - zvýšení účinnosti.
Literatura[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium hydroxide na anglické Wikipedii.
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.