Hydroxid rubidný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hydroxid rubidný
Obecné
Systematický název hydroxid rubidný
Anglický název Rubidium hydroxide
Německý název Rubidiumhydroxid
Funkční vzorec RbOH
Sumární vzorec RbOH
Vzhled šedobílá pevná látka, hydroskopická
Identifikace
SMILES [Rb+].[OH-]
Číslo RTECS VL8750000
Vlastnosti
Molární hmotnost 102,475 g/mol
Teplota tání 301 °C
Teplota varu 1 390 °C
Hustota 3,203 g/cm3 (11 °C)
Rozpustnost ve vodě 179 g/100 ml (15 °C)
282 g/100 ml (47 °C)
964 g/100 ml (95 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
glycerol
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná, krychlová
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -472 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 66,2 J/g
Bezpečnost
Žíravý
Žíravý (C)
R-věty R22, R34,
S-věty S26, S27, S37, S39, S45
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
1
Teplota vzplanutí nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Hydroxid rubidný (RbOH) je chemická alkalická sloučenina, která je tvořena jedním iontem rubidia a jedním iontem hydroxidu. Prakticky se s ním v přírodě nesetkáme. Tento hydroxid je jinak ve formě roztoku (50% nebo 99%) volně k dostání. Je velice žíravý.

Získávání a využití[editovat | editovat zdroj]

Hydroxid rubidný se získává velice bouřlivou syntézou z oxidu rubidného, kdy slučujeme vodu s tímto oxidem rubidia:

Rb2O (s) + H2O (l) → 2 RbOH (aq)

Tento hydroxid je v průmyslové výrobě využíván zřídkakdy, neboť téměř všechny hydroxidy zastupují hydroxid draselný a hydroxidem sodným se kterými se pracuje mnohem bezpečněji, než s tímto, neboť je silně žíravý.
Z tohoto hydroxidu se dá také připravit kovové rubidium tím způsobem, že se na něj nechá v proudu vodíku působit hořčík.[1]

Příklady reakcí[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. alkalické kovy
  2. Kovy
  3. Reakce hydroxidů
  4. Reakce rubidia

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.