Jodovodík
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jodovodík | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | jodan |
| Triviální název | jodovodík |
| Latinský název | Hydrogenii iodidum Hydrogenium iodatum |
| Anglický název | Hydrogen iodide |
| Německý název | Iodwasserstoff |
| Sumární vzorec | HI |
| Vzhled | bezbarvý plyn světle žlutá kapalina (pod teplotou varu) |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | MW3760000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 127,912 g/mol |
| Teplota tání | -50,8 °C |
| Teplota varu | -35,38 °C |
| Hustota | 2,85 g/cm³ (-4,7 °C, kapalina) 0,005 789 g/cm³ (teplota varu) 0,005 66 g/cm³ (0 °C) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 0,017 3 cP (0 °C) 0,023 2 cP (100 °C) 0,029 2 cP (200 °C) |
| Kritická teplota Tk | 150 °C |
| Kritický tlak pk | 8,305 kPa |
| Rozpustnost ve vodě | 240,6 g/100 ml (0 °C) 234 g/100 ml (10 °C) |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
Rozpouští se téměř ve všech nepolárních rozpouštědlech |
| Relativní permitivita εr | 1,002 12 (22 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -4,788 10-6 cm3 g-1 |
| Ionizační energie | 10,39 eV |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Čtverečná |
| Hrana krystalové mřížky | a:c = 1,08:1 |
| Tvar molekuly | Lineární |
| Dipólový moment | 1,27 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 25,94 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 22,4 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 154,5 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | -639 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 206,5 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 1,78 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,227 9 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R20, R21, R22, R35 |
| S-věty | S1/2, S7, S9, S26, S36/37/39, S45 |
| H-věty | H314 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Jodovodík (systematicky jodan) – HI je bezbarvý štiplavý plyn, jehož vodný roztok kyselina jodovodíková je silnou kyselinou. Jodovodík je stálý pouze za nepřístupu vzduchu. Vzdušným kyslíkem se oxiduje na jod: 4HI + O2 → 2 I2 + 2 H2O.
Jodovodík vykazuje redukční vlastnosti. Je například za žáru schopen redukovat ethanol na ethan podle rovnice: 3 C2H5OH + HI → HIO3 + 3 C2H6. Jeho příprava vychází z hydrolýzy jodidu fosforečného. Další možností přípravy je zavádění sulfanu do vodné suspenze jodu. Využívá se ve fotografickém průmyslu a ve zdravotnictví.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.