Jodid amonný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jodid amonný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Jodid amonný |
| Anglický název | Ammonium iodide |
| Německý název | Ammoniumiodid |
| Sumární vzorec | NH4I |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 144,944 g/mol |
| Teplota tání | 551 °C |
| Teplota sublimace | 405 °C |
| Hustota | 2,514 2 g/cm³ (20 °C) |
| Index lomu | nD= 1,700 7 |
| Rozpustnost ve vodě | 154,2 g/100 ml (0 °C) 172,3 g/100 ml (20 °C) 176,8 g/100 ml (25 °C) 181,4 g/100 ml (30 °C) 190,5 g/100 ml (40 °C) 199,6 g/100 ml (50 °C) 228,8 g/100 ml (80 °C) 250,3 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
methanol ethanol glycerol aceton |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
pyridin |
| Tlak páry | 13,332 kPa (331 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -5,72 Sm-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a= 724,4 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -201,5 kJ/mol |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 92,4 J/g |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -112,6 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | žádné nejsou |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Jodid amonný je chemická sloučenina se vzorcem NH4I. Používá se v chemikáliích pro barevnou fotografii a v některých léčivých přípravcích[1]. Lze ho připravit reakcí kyseliny jodovodíkové a amoniaku: NH3 + HI → NH4I. Je dobře rozpustný ve vodě (rozpouští se také v ethanolu, acetonu a vodném roztoku amoniaku; je nerozpustný v diethyletheru)[2], ze které krystalizuje do podoby krychlových krystalů. Na vlhkém vzduchu se barví žlutě, vzhledem k rozkladu, při kterém vzniká jód[1].
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
- ↑ Ammonium iodide - Product information
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.