Uhličitan amonný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uhličitan amonný
Strukturní vzorec uhličitanu amonného
Uhličitan amonný
Obecné
Systematický název uhličitan amonný
Ostatní názvy amonium, cukrářské droždí
Anglický název Ammonium carbonate
Německý název Ammoniumcarbonat
Sumární vzorec (NH4)2CO3
Vzhled bílá krystalická nebo práškovitá látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 96,086 g/mol
114,102 g/mol (monohydrát)
Teplota rozkladu 58 °C
Hustota 1,5 g/cm3
Rozpustnost ve vodě rozpustný, v horké vodě se rozkládá
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -941,9 kJ/mol (monohydrát)
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R22 R36 R37 R38
S-věty S24/25
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Uhličitan amonný je amonná sůl s chemickým vzorcem (NH4)2CO3, dříve nazývaná „sal volatile“ nebo „sůl z jeleního parohu“ (což je však název spjatý spíše s karbamátem amonným[1]). Uhličitan amonný se používal drcený jako čichací sůl (pro křísení lidí, kteří omdleli). Je znám také jako amonium nebo cukrářské droždí (dnes se pod tímto názvem prodává spíše hydrogenovaná verze této soli, hydrogenuhličitan amonný[2]), což je předchůdce modernějších kypřicích prostředků, jedlé sody (hydrogenuhličitanu sodného) a kypřicího prášku. Pro použití v potravinářství se (společně s hydrogenuhličitanem amonným) označuje jako E503.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Uhličitan amonný se dříve získával suchou destilací dusíkatých organických materiálů, například vlasů, rohoviny, rozložené moči apod.

Nyní se vyrábí zahříváním směsi chloridu amonného nebo síranu amonného a křídy, do rudého žáru v železných retortech, přičemž páry kondenzují na olověném chladiči. Surový produkt se rafinuje sublimací a výsledkem je bílá vláknitá hmota, která se skládá z hydrogenuhličitanu amonného a uhličitanu amonného v molekulárním poměru; proto se tomuto produktu někdy říká polyuhličitan (polykarbonát) amonný. Má silný zápach po amoniaku a při louhování v alkoholu se uhličitan rozpustí, zatímco hydrogenuhličitan zůstane nerozpuštěný. Podobný proces nastává, je-li směs obou látek vystavena vzduchu.

Plynný amoniak zaváděný do silného vodného roztoku polyuhličitanu ho převádí na normální uhličitan amonný, který lze získat v krystalické podobě z roztoku připravovaného při cca 30 °C. Při expozici vzduchu se amoniak opět uvolňuje a sloučenina přechází zpět na hydrogenuhličitan amonný. Má pH 9.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kromě čichacích solí se uhličitan amonný stále používá jako kypřidlo v různých kuchařských receptech, zvláště v severní Evropě a Skandinávii. Někdy je nahrazován kypřicím práškem, ale konečný produkt není nikdy tak vzdušný a lehký jako s původním receptem. Například islandské loftkökur (vzdušné piškoty) jednoduše nelze vyrábět s ničím jiným než s uhličitanem amonným.

Uhličitan amonný se používá také v kanadském Buckleyho kašlacím sirupu, jakožto aktivní složka určená k potlačování příznaků bronchitidy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium carbonate na anglické Wikipedii.

  1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky
  2. Bezpečnostní list - Cukrářské droždí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]