Bourbonsko-parmská dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dynastie bourbonsko-parmská
Coat of arms of the House of Bourbon-Parma.svg
Velký erb vévodů z Parmy
Země Etrurie
Lucca
Parma
Mateřská dynastie Bourboni
Tituly
Zakladatel Filip I. Parmský
Rok založení 18. října 1748
Konec vlády 9. června 1859
Poslední vládce Robert I.
Současná hlava Carlos
Větve rodu
Malý znak dynastie Bourbon-Parma

Bourbonsko-parmská dynastie či jen Bourbon-Parma, italsky Borbone di Parma, byla jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v Parmském vévodství s několika přerušeními v letech 17481860.

Zakladatelem dynastie byl syn krále Filipa V. Španělského, don Filippo (1720-1765), jenž byl prvním parmským vévodou a po něm následoval jeho syn Ferdinand I. Vnuk Ludvík I. byl nucen roku 1801 vévodství postoupit Napoleonovi, což o sedm let později učinil i Ludvíkův syn Karel Ludvík v případu Království etrurského. Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na Vídeňském kongresu možnost spravovat Vévodství Lucca, v očekávání, že po smrti Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské, jim opět připadne Parma, což se také roku 1847 stalo.

Karel II. Ludvík po nelehkém vládnutí nakonec roku 1849 odstupuje a jeho nástupce Karel III. je roku 1854 zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn, jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastoupen svou matkou Marií Luisou: Robert byl svržen revolucí v roce 1859, která přinesla také sjednocení Itálie. Rodina odešla do exilu a z jeho dětí vzešla poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká, Zita Bourbonsko-Parmská, první bulharská královna Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská, Felix Bourbonsko-Parmský, princ lucemburský (jehož potomstvo je dnes na lucemburském trůnu) a čtvero titulárních vévodů z Parmy. Poslední z nich, Xaver I. Parmský, se stal karlistickým pretendentem španělského trůnu. Po jeho smrti přešly jeho výsady na syna Karla IV. Huga.

Podobné články[editovat | editovat zdroj]