Karel Bourbonsko-Parmský
| Karel | |
|---|---|
.jpg) Karel Xavier Bourbonsko-Parmský (2017) | |
| Rodné jméno | Carlos Xavier Bernardo Sixto Marie |
| Narození | 27. ledna 1970 (54 let) Nijmegen, Nizozemsko |
| Alma mater | Wesleyan University |
| Povolání | aristokrat |
| Titul | Vévoda z Parmy Princ Bourbonsko Parmský |
| Období | 18. srpna 2010 - současnost |
| Předchůdce | Karel Hugo |
| Následovník | Karel, princ z Piacenzy |
| Nábož. vyznání | Katolická církev |
| Choť | Annemarie Gualthérie van Weezel (svatba 2010) |
| Partner(ka) | Brigitte Klynstra |
| Děti | Princ Hugo Bourbonsko Parmský (nelegitimní) Princezna Luisa, markýza z Castell'Arquato Princezna Cecilia, hraběnka z Berceta Karel, princ z Piacenzy |
| Rodiče | Karel Hugo, vévoda z Parmy a princezna Irene Nizozemská |
| Rod | Bourbonsko-Parmští |
| Příbuzní | Jaime z Bardi, Carolina Bourbonsko-Parmská a Margarita Bourbonsko-Parmská (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princ Karel Bourbonsko-Parmský[1] (27. ledna 1970) je současná hlava nevládnoucího rodu Bourbonsko-Parmských, stejně tak jako člen nizozemské královské rodiny. Je uchazečem o zrušený trůn zaniklého Parmského vévodství. Kromě toho je některými považován za karlistického uchazeče o španělský trůn pod jménem Carlos Javier I. (česky: Karel Xavier I.).[2] V roce 2016 Karel pro španělský tisk uvedl, že zatímco (stejně jako jeho otec v roce 2005) „se nezřekne“ svých nároků na trůn, v jeho životě to „není prioritou“ a „nebude zpochybňovat“ legitimitu krále Filipa VI.[3]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Karel se narodil v Nijmegenu v Nizozemsku jako nejstarší dítě vévody Karla Huga Parmského a princezny Irene Nizozemské. Má dvě mladší sestry, princeznu Margaritu a princeznu Carolinu, a mladšího bratra, prince Jaimeho. Karel strávil mládí v několika zemích, včetně Nizozemska, Španělska, Francie, Anglie a Spojených států. V roce 1981, když mu bylo jedenáct, se jeho rodiče rozvedli. Spolu se svou matkou a sourozenci se poté přestěhoval do Soestdijského paláce (Baarn) v Nizozemsku. V paláci žil několik let se svými prarodiči, královnou Juliánou Nizozemskou a princem Bernhardem Nizozemským.
Vzdělání a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Karel studoval politologii na Wesleyan University v Connecticutu a demografii a filozofii na Cambridge University v Anglii.
Po ukončení studií pracoval Karel pro společnost ABN AMRO v Amsterdamu, kde se podílel na přípravách na zavedení eura. Poté chvíli pracoval v Bruselu jako konzultant pro veřejné záležitosti ve společnosti European Public Policy Advisors (EPPA). Od roku 2007 se zabývá projekty týkajícími se udržitelnosti v obchodním světě.
Nizozemský královský rod[editovat | editovat zdroj]
Karel je někdy přítomen při reprezentativních příležitostech týkajících se nizozemského královského rodu. Při zvláštních událostech královského rodu je pravidelně přítomen. Například byl jedním z organizátorů svatební oslavy prince Constantijna a princezny Laurentien.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Vztah s Brigitte Klynstrou a synem[editovat | editovat zdroj]
Princ Karel měl vztah s Brigitte Klynstrou (*10. ledna 1959), nevlastní dcerou hraběte Adolpha Roderika van Rechterena Limpurga. Během tohoto vztahu zplodil syna:
- Karel Hugo Roderik Sybren Klynstra (*20. ledna 1997, Nijmegen).
V prosinci 2015 zahájil tehdy 18letý Karel Klynstra právní řízení, ve kterém se pokusil změnit své příjmení na příjmení jeho biologického otce,[4] což by mu rovněž umožnilo používat titul „princ“. Vévoda z Parmy se proti tomu postavil na základě toho, že to bylo v rozporu s tradicemi rodu Bourbonsko-Parmských. Dne 9. března 2016 ministr bezpečnosti a spravedlnosti prohlásil, že žádost o příjmení je platná. Později téhož roku se soud v Haagu shodl s ministrem na prohlášení žaloby, podle nizozemského práva, za platnou.[5]
Podle rozsudku bude celé jméno Karla Huga znít „Zijne Koninklijke Hoogheid Karel Hugo Roderik Sybren prins de Bourbon de Parme“ (Jeho královská Výsost princ Karel Hugo Roderik Sybren Bourbonsko-Parmský); toto vstoupí v platnost až poté, co nizozemský král podepíše královský dekret. Podle tiskové zprávy Státní rady ze dne 28. února 2018 neznamená změna jména to, že Klynstra je nyní také členem královského rodu Bourbonsko-Parmských. To je soukromá záležitost samotné sněmovny a je to mimo jurisdikci nizozemského zákona o šlechtě.[6]
Manželství s Annemarie Gualthérie van Weezel[editovat | editovat zdroj]
Dne 7. října 2009 bylo prostřednictvím osobního tajemníka jeho matky oznámeno, že se princ Karel ožení s Annemarie Cecilií Gualthérie van Weezel. Civilní sňatek se uskutečnil 12. června 2010 ve Wijk bij Duurstede. Náboženský sňatek se měl konat v opatství La Cambre v Ixelles dne 28. srpna, ale byl odložen kvůli nemoci jeho otce. Princ Karel Hugo zemřel krátce poté.
Annemarie (*18. prosince 1977, Haag) je dcerou Johana (Hansa) Stephana Leonarda Gualthérie van Weezela a Gerardy Gezine Jolande (Ank) de Visser. Její otec byl členem Sněmovny reprezentantů Nizozemska za Křesťanskodemokratickou stranu, nizozemským velvyslancem v Radě Evropy ve Štrasburku a velvyslancem v Lucemburku. Dědeček z otcovy strany Gualthérie van Weezel byl Jan Hans Gualthérie van Weezel, šéf policie v Haagu a během druhé světové války člen nizozemského odboje. Annemarie Gualthérie van Weezel navštěvovala střední školu ve Štrasburku a získala titul Master of Laws na univerzitě v Utrechtu. Následně absolvovala postgraduální studium žurnalistiky v rozhlase a televizi na univerzitě v Groningenu. Gualthérie van Weezel pracuje jako parlamentní novinářka v Haagu a Bruselu pro nizozemský veřejnoprávní kanál NOS. V Bruselu se poprvé setkala s princem Karlem.
Dne 2. srpna 2010 vyšlo najevo, že zdraví jeho otce, vévody z Parmy, se rychle zhoršuje kvůli rakovině. V důsledku toho došlo ke zpoždění církevní svatby prince Karla a jeho snoubenky. V závěrečném oznámení o svém stavu vévoda potvrdil Karla jako další hlavu rodu Bourbonsko-Parmských.[7] Otec prince Karla zemřel 18. srpna 2010 ve španělské Barceloně ve věku 80 let; Karel se následně stal další hlavou rodu Bourbonsko-Parmských.
Nový vévoda z Parmy a Annemarie se vzali 20. listopadu 2010 v opatství La Cambre.[8] Společně mají dvě dcery a syna:
- Její královská Výsost princezna Luisa Irene Constance Anna Maria Bourbonsko-Parmská, markýza z Castell'Arquato (*9. května 2012, Haag);
- Její královská Výsost princezna Cecilia Maria Johanna Beatrix Bourbonsko-Parmská, hraběnka z Berceta (*17. října 2013, Haag);
- Jeho královská Výsost princ Karel Enrique Leonard Bourbonsko-Parmský, princ z Piacenzy (*24. dubna 2016, Haag).
V roce 2016 při křtu prince Karla Enriqueho udělil princ Karel svému synovi titul „Principe di Piacenza“ (princ z Piacenzy), což je tradiční titul přidělovaný korunnímu princi z rodu Bourbonsko-Parmských, pokračovateli dynastie a budoucímu vévodovi z Parmy a Piacenzy.[9]
Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]
- 2. září 1996 – 18. srpna 2010: Jeho královská Výsost princ z Piacenzy
- 18. srpna 2010 – současnost: Jeho královská Výsost vévoda z Parmy a Piacenzy
- Oficiálně v Nizozemsku: 15. května 1996 – současnost: Jeho královská Výsost princ Karel Bourbonsko-Parmský
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Národní[editovat | editovat zdroj]
Nizozemsko
- Příjemce inaugurační medaile krále Viléma-Alexandra
- Příjemce svatební medaile 2002 (Kníže oranžský a slečna Máxima Zorreguieta)
Mezinárodní[editovat | editovat zdroj]
San Marino: Velkokříž Rytířského řádu San Marina
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Karel III. Parmský | ||||||||||||
| Robert I. Parmský | ||||||||||||
| Luisa Marie Terezie z Artois | ||||||||||||
| Xavier Bourbonsko-Parmský | ||||||||||||
| Michal I. Portugalský | ||||||||||||
| Marie Antonie Portugalská | ||||||||||||
| Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg | ||||||||||||
| Karel Hugo Bourbonsko-Parmský | ||||||||||||
| Henri de Bourbon-Busset | ||||||||||||
| Georges de Bourbon-Busset | ||||||||||||
| Adrienne de Mailly de Nesle | ||||||||||||
| Madeleine Bourbonsko-Bussetská | ||||||||||||
| René de Kerret de Quillien | ||||||||||||
| Marie Jeanne de Kerret de Quillien | ||||||||||||
| Marie Léonie Gautier | ||||||||||||
| Karel Bourbonsko-Parmský | ||||||||||||
| Ernest II. Lippe-Biesterfeld | ||||||||||||
| Bernhard Lippský | ||||||||||||
| Karoline von Wartensleben | ||||||||||||
| Bernhard Lippsko-Biesterfeldský | ||||||||||||
| Aschwin von Cramm | ||||||||||||
| Armgard von Cramm | ||||||||||||
| Hedwig von Sierstorpff | ||||||||||||
| Irene Nizozemská | ||||||||||||
| Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Marie Schwarzbursko-Rudolstadtská | ||||||||||||
| Juliána Nizozemská | ||||||||||||
| Vilém III. Nizozemský | ||||||||||||
| Vilemína Nizozemská | ||||||||||||
| Emma Waldecko-Pyrmontská | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Carlos, Duke of Parma na anglické Wikipedii.
- ↑ LL.AA.RR. I Principi Carlos e Annemarie di Borbone Parma, Duchi di Parma e Piacenza. www.borboneparma.it [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.
- ↑ PRESS, Europa. Nuevo pretendiente carlista a la corona de España. www.europapress.es [online]. 2011-05-05 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.
- ↑ “Ser príncipe me ayuda a mejorar el bienestar común”. La Vanguardia [online]. 2016-10-10 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ ThePostOnline [online]. 2015-12-24 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Claim buitenechtelijke zoon Carlos erkend. nos.nl [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ STATE, Raad van. Hugo Klynstra krijgt achternaam De Bourbon de Parme en de titel 'prins'. Raad van State [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-02-05.
- ↑ Princess Maxima attends the wedding of Prince Carlos de Bourbon de Parme and Annemarie Gualtherie van Weezel. HELLO! [online]. 2010-11-24 [cit. 2021-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-07. (anglicky)
- ↑ In Duomo il battesimo del Principe Carlo Enrico - Gazzetta di Parma. web.archive.org [online]. 2017-10-08 [cit. 2021-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-08.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel, vévoda Parmský na Wikimedia Commons
