Robert I. Parmský

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Robert I. s rodinou

Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie - 16. listopadu 1907, Lucca) náležel k parmské větvi Bourbonské dynastie a stal se vládnoucím vévodou v Parmě, Piacenze a Guastalle.

Původ

Narodil se z manželství parmského vévody Karla III. s Luisou Marií Bourbonskou. Matka byla po otci Karlu Bourbonském vnučkou francouzského krále Karla X. a po matce Marii Karolíně vnučkou krále obojí Sicílie Františka I. a pravnučkou císaře Leopolda II. Otec přišel na svět z manželství etrurijského krále Karla Ludvíka s Marií Terezou Savojskou a byl tak vnukem etrurijského krále Ludvíka I., španělského krále Karla IV. a sardinského krále Viktora Emanuela I.

Robert měl tři sourozence. Starší sestru Markétu (1847 − 1893), která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského Karla Mariu Bourbonského, a dva mladší sourozence. Alice (1849 − 1935) se stala manželkou titulárního toskánského vévody Ferdinanda IV. a Jindřichovi (1851 − 1905) náležel titul hraběte z Bardi.

Vláda

Na vévodský stolec nastoupil poté, co byl jeho otec roku 1854 zabit. Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka Marie Luisa Bourbonsko-Francouzská, sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků svého muže, byla však překvapena mazziniovským hnutím z července 1854 a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k druhé válce za nezávislost.

Robert byl sesazen roku 1859, v jedenácti letech, při vypuknutí druhé válce za nezávislost matka raději rozhodla evakuovat rodinu do Lombardo-Veneto, v očekávání, že boje brzo skončí. Přišlo Armistizio di Villafranca a Království sardinské annesse, po plebiscitu z roku 1860, Vévodství, společně s Parmou a Toskánskem, aby vytvořily větší společný útvar Regno d'Italia.

Život bez koruny

I přes ztrátu trůnu, Robert a jeho rodina disponovala významným dědictvím, cestovali soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž Vídně, až po Villa Pianore v Toskánsku a honosným zámkem Chambord ve Francii.

Robert I. zemřel ve Viareggiu roku 1907.

Necelé čtyři měsíce po Robertově smrti v roce 1907, Velký Maršál rakouského dvora prohlásil šest dětí z jeho prvního manželství za právně nezpůsobilé (byli mentálně zaostalí), a byli svěřeni vdově vévodkyni Marii Antonii. I přesto se dědicem Roberta stal Eliáš, vévoda z Parmy (1880-1959), mladší syn z jeho prvního manželství.

Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.

Rodina

Dne 5. dubna 1869 se na zámku San Martino u Luccy oženil s princeznou Marií Piou (1849 - 1882) , dcerou krále obojí Sicílie Ferdinanda II., a z manželství se narodilo 12 dětí. Po její smrti se Robertovou druhou ženou 15. října 1884 na zámku Fischhorn v Zell am See stala dcera sesazeného portugalského krále Michala I., Marie Antonie z rodu Braganzů. Marie Antonie dala život dalším 12 dětem.

Děti s Marií Piou Bourbonskou

• Maria Luisa (1870 - 1899) ∞ 1893 bulharský car Ferdinand I. Bulharský
• Ferdinand Maria (5. března 1871 - 14. dubna 1871)
• Luisa Marie (1872 - 1943), mentálně postižená
• Jindřich Maria (1873 - 1939), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda
• Marie Imakuláta (1874 - 1914), mentálně postižená
• Josef Maria (1875 - 1950), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda
• Marie Tereza (1876 - 1959), mentálně postižená
• Marie Pia (1877 - 1915), mentálně postižená
• Beatrice (1879 - 1946) ∞ 1906 hrabě Peter Lucchesi Palli
• Eliáš Robert (1880 − 1959), titulární parmský vévoda, nárokoval si následnictví za své postižené starší bratry ∞ 1903 arcivévodkyně Marie Anna Rakouská
• Marie Anastázie (25. srpna 1881 - 7. září 1881)
• August (*/† 22. září 1882), zemřel při narození společně s matkou

Děti s Marií Antonií z Braganzy

• Adéla Erika (1885 - 1959), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes
• Sixtus Ferdinand (1886 - 1934) ∞ 1919 Hedvika z La Rochefoucauld
• František Xaver (1889 - 1977) ∞ 1927 Magdalenou Bourbonsko-Bussetskou
• Františka Josefa (1890 - 1978), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes
• Zita Marie (1892 - 1989) ∞ 1911 pozdější rakouský císař Karel I.
• Felix Maria (1893 - 1970) ∞ 1919 lucemburská velkovévodkyně Šarlota Lucemburská
• Renato (1894 - 1962) ∞ 1921 dánská princezna Markéta Dánská
• Marie Antonie (1895 - 1937), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes
• Izabela Marie (1898 - 1984)
• Ludvík Karel (1899 - 1967) ∞ 1939 italská princezna Marie Františka Savojská
• Jindřiška Anna (1903 - 1987), hluchoněmá
• Kajetána Maria (1905 - 1958) ∞ 1931 princezna Markéta Thurn-Taxis (rozvedeno)

Předchůdce: Karel III.

Parmský vévoda 1854 – 1859

Nástupce: -

Předchůdce: -

Titulární parmský vévoda 1859 - 1907

Nástupce: Jindřich I.

Předchůdce: Karel II.

Titulární etrurijský král 1883 - 1907

Nástupce: Jindřich I.