Marcel Proust
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcel Proust (10. červenec 1871 Auteuil - 18. listopad 1922 Paříž), byl francouzský spisovatel a překladatel (angličtina). Je pokládán, spolu s Jamesem Joycem za zakladatele moderního románu.
Proust se literatuře začal věnovat jako velmi mladý, založil literární revui Le banquet. Působil v Mazarinově knihovně v Paříži.
[editovat] Dílo
Jeho literární tvorba se opírá o filosofii Henriho Bergsona, kde je zdůrazňován význam intuice a protirozumový výklad poznatků.
Proustova literatura je velmi komplikovaná, děj je zatlačen do pozadí a převládá líčení nálad, pocitů a úvah. Prolínají se zde časové roviny, to vše slouží k tomu, aby si vypravěč oživováním minulosti ozřejmil smysl svého života. Pro tento druh literatury bylo nutno volit formu vnitřního monologu, používal složitou lyrizovanou větu, porušoval pravidla syntaxe.
Touto metodou vyjadřoval svůj „intuitivní proud vědomí“; je zřejmé, že se to odrazilo na menší přehlednosti děje. Proustův styl značně zkomplikoval literaturu, umožnil tím ovšem popsat celou řadu nových věcí.
Nový způsob psaní ovlivnil většinu tehdejších avantgardních směrů, a to jak v próze, tak v poezii.
- Hledání ztraceného času - autorův nejvýznamnější román, de facto jeho celoživotní dílo. Je rozdělen do sedmi částí, čtyři části vyšly ještě za jeho života:
- Svět Swannových
- Ve stínu kvetoucích dívek
- Svět Guermanových
- Sodoma a Gomora
- Uvězněná
- Zmizelá Albertina
- Čas nalezený
- obraz mravů francouzské společnosti (jistá podoba s Lidskou komedií od Balzaca),
- používá metodu proudu vědomí = autor zapisuje nálady, pocity… hl. hrdiny bez vlivu rozumu.
- Jean Santeuil
- Nezvěstná
Krátké prózy:
- Napodobeniny a rozmanitosti
- Rozkoše a dni
Eseje:
- Kroniky
- Vybrané texty
Po Proustově smrti byla několikrát knižně vydána jeho korespondence.
[editovat] Odkazy
| Související články obsahuje Portál Literatura |