Orlí hnízdo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kehlsteinhaus v roce 2005.

Hitlerovo Orlí hnízdo je neoficiální název pro horské útočiště Adolfa Hitlera a jeho nejvěrnějších spolupracovníků, které se nachází poblíž jihobavorského města Berchtesgaden (asi 150 kilometrů jihovýchodně od Mnichova a 30 kilometrů jižně od rakouského Salcburku).

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o uzavřený areál resp. komplex několika budov vzájemně propojených podzemními tunely a spojovacími štolami v horské vesnici Obersalzberg. Zde ležela v nadmořské výšce cca 1000 m n. m. chata Wachenfeld, která byla různými nacisty využívána už od 20. let 20. století (Hitler tu prý, mimo jiné, také kdysi po svém návratu z vězení sepisoval svoji knihu Mein Kampf), tato horská budova je také zachycena i na několika dokumentárních filmech z oné doby. Nacisté celou horskou vesnici víceméně násilím zabrali pro sebe a vybudovali zde pro svého vůdce rozsáhlý areál s mnoha bunkry a podzemními úkryty. Hitler si zde zřídil svůj Berghof, tedy jakýsi horský zámek, čili spodní budovu Orlího hnízda.

Budova Orlího hnízda[editovat | editovat zdroj]

Vlastní horní a hlavní budova Orlího hnízda pak ležela nedaleko na vrcholku místní hory Kehlstein v nadmořské výšce 1834 m n. m. a podobala se většímu horskému hotelu. Z Obersalzbergu k ní byla vybudována nová horská silnice s několika tunely, vstup do hotelu zajišťoval podzemní výtah zabudovaný do nitra hory. Toto horní Orlí hnízdo nechal postavit vůdcův nejbližší spolupracovník a osobní tajemník Martin Bormann v roce 1937 jako dárek k Hitlerovým 50. narozeninám. Nazývá se Kehlstein Teehaus nebo Kehlsteinhaus nebo Kehlalm a je z ní opravdu nádherný výhled do celého kraje (v tom se patrně opravdu podobá skutečnému orlímu hnízdu). Celý komplex staveb byl na svou dobu velice unikátní a technicky zajímavý. Orlí hnízdo se však nestalo oblíbeným Hitlerovým místem v Berghofu. Bál se totiž případných komplikací při jízdě výtahem a tak jej navštívil asi jen desetkrát.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Na konci druhé světové války celý areál na úpatí hory západní spojenci letecky bombardovali (přesně 25. dubna 1945), samotné Orlí hnízdo umístěné na samém vrcholku hory se jim ale nepodařilo vůbec zasáhnout, areál na úpatí byl téměř kompletně zničen. O několik let později jej prakticky celý ještě jednou vyhodili do povětří. Z areálu, jenž původně začínal na úpatí hory se do dnešních dob dochovaly pouze nepatrné zbytky (prakticky jen základy některých budov), neboť po druhé světové válce nebyl vůbec žádný zájem uchovávat jakoukoliv vzpomínku na osobu Adolfa Hitlera. Nicméně horský hotel na vrcholku Kehlsteinu stojí dodnes a je turisticky velmi atraktivním místem (mimo turisty též pro filmaře, kteří zde natočili nejeden hraný či dokumentární film o Adolfu Hitlerovi). Nachází se zde, mimo jiné, malé muzeum se stálou expozicí vztahující se k pohnutým dějinám tohoto místa. Místo bylo po válce středem pozornosti, navštívila jej celá řada známých osobností, mimo jiné i někdejší vrchní velitel západních spojenců a pozdější prezident USA Dwight Eisenhower. Američané pak okolí Berchtesgadenu a Obersalzbergu po mnoho let využívali jako své vlastní rekreační středisko, snažili se tím také omezit přístup k tomuto místu, které stále ještě někteří Němci pokládali či pokládají svým způsobem za pietní.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V Obersalzbergu na místě původního údolního areálu nyní vyrostl zcela nový moderní luxusní hotel určený pro turistickou klientelu. Zdá se, že neblahá minulost tohoto jinak velmi turisticky atraktivního místa bude konečně odmytizována. Nebo lze zájem o toto historicky poznamenané místo přičíst novodobému turistickému trendu, kterým je temná turistika .

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 47°36′41,04″ s. š., 13°2′31,56″ v. d.