Leo Rudolf Raubal
| Leo Raubal | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Leo Rudolf Raubal |
| Narození | 2. října 1906 Linec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. srpna 1977 (ve věku 70 let)  Španělské království |
| Vojenské informace | |
| Příslušnost |  Německá říše |
| Služba | 1939–1943 |
| Hodnost | Leutnant |
| Jednotky | Luftwaffe |
| Války | druhá světová válka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leo Rudolf Raubal (2. října 1906 Linec – 18. srpna 1977 Španělsko) byl synovec diktátora Adolfa Hitlera, který během druhé světové války sloužil v německé Luftwaffe.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Lea Raubala staršího a jeho manželky Angely, polorodé sestry Adolfa Hitlera.
Pracoval jako učitel chemie v Salcburku. Sporadicky navštěvoval svou matku, která žila v Berchtesgadenu.
Stejně jako jeho mladší bratranec Heinrich Hitler (ale na rozdíl od bratrance Williama Patricka Hitlera), byl „oblíbeným synovcem vůdce“ a Hitler s ním rád trávil čas.[1] Podle Williama Patricka Hitlera však Leo neměl svého strýce rád a obviňoval jej ze smrti své sestry Geli. To však nelze potvrdit. Podle historika Wernera Masera Leo v roce 1967 prohlásil, že Hitler byl „naprosto nevinný“.[2]
Druhá světová válka a věznění v Moskvě[editovat | editovat zdroj]
Před válkou se stal ředitelem Linecké ocelárny. V říjnu 1939 byl odveden do Luftwaffe a sloužil jako poručík ženijního sboru. Podobal se Adolfu Hitlerovi a během války občas sloužil jako jeho dvojník.[3]
V lednu 1943 byl během bitvy u Stalingradu zraněn.[4] Friedrich Paulus požádal Hitlera o letadlo, které by Raubala evakuovalo do Německa. Hitler odmítl a Raubalal dne 31. ledna 1943 zajali Sověti.
Hitler vydal rozkaz prověřit možnost výměny zajatců se Sověty za Stalinova syna Jakova Džugašviliho (ten byl zajat Němci 16. července 1941).[2] Stalin[5] odmítl jak výměnu Raubala, tak Friedricha Pauluse[6] a prohlásil: „Válka je válka.“[7] Raubal byl držen v moskevských věznicích. Dne 28. září 1955 jej Sověti propustili a vrátil se do Rakouska.
Poválečná kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po válce žil a pracoval v Linci jako učitel. Zemřel během dovolené ve Španělsku a byl pohřben 7. září 1977 v Linci.[8][nedostupný zdroj] Jeho syn Peter (* 1931) je společně s Heinerem Hocheggerem (* 1945), synem Elfriede Raubalové, a třemi žijícími syny Williama Patricka Hitlera – Alexandr Adolf (* 1949), Louis (* 1951) a Brian William (* 1965) – nejbližšími žijícími příbuznými Adolfa Hitlera. Peter Raubal je inženýr v důchodu, který žije v rakouském Linci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leo Rudolf Raubal Jr. na anglické Wikipedii.
- ↑ MITCHELL, Otis C. Hitler's stormtroopers and the attack on the German Republic, 1919-1933. Jefferson, N.C.: McFarland 191 s. ISBN 978-0-7864-3912-6, ISBN 0-7864-3912-2. OCLC 212328295
- ↑ a b ELLIOTT, Mark R. Pawns of Yalta : Soviet refugees and America's role in their repatriation. Urbana, Ill.: University of Illinois Press, 1982. 287 s. Dostupné online. ISBN 0-252-00897-9, ISBN 978-0-252-00897-9. OCLC 7550835
- ↑ Hitler's lost relatives found on Long Island - 'in terror of identification'. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ DEIGHTON, Len. Winter : a novel of a Berlin family. 1. vyd. New York: Knopf, 1987. 571 s. Dostupné online. ISBN 0-394-55177-X, ISBN 978-0-394-55177-7. OCLC 16470341
- ↑ BEEVOR, Anthony. The Second World War. [s.l.]: Great Britain: Weidenfeld & Nicolson, 2012.
- ↑ BAILEY, Ronald H. Prisoners of war. Alexandria, Va.: Time-Life Books, 1981. 208 s. Dostupné online. ISBN 0-8094-3391-5, ISBN 978-0-8094-3391-9. OCLC 7672216
- ↑ TOLSTOY, Nikolai. The secret betrayal. New York, NY: [s.n.], 1978. 503 s. Dostupné online. ISBN 0-684-15635-0, ISBN 978-0-684-15635-4. OCLC 3627915
- ↑ Joachimsthaler...
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Werner Maser: Adolf Hitler. Mythos, Legende, Wirklichkeit, Bechtle, Munich 2001; ISBN 3-7628-0521-0
- Werner Maser: Fälschung, Dichtung und Wahrheit über Hitler und Stalin, Olzog, 2004, ISBN 3-7892-8134-4, s. 272
- Joachimsthaler, Anton (2003). Hitlers Liste: Ein Dokument Personlicher Beziehungen. Herbig. s. 270. ISBN 3-7766-2328-4.
- Walter Mayr: SERIE - TEIL 10 HITLERS FRÜHE JAHRE - DER FÜHRER, MEIN ONKEL, Der Spiegel Nr. 28/2001 - 9. července 2001
- Marc Vermeeren: De jeugd van Adolf Hitler 1889–1907 en zijn familie en voorouders, Uitgeverij Aspekt, Soesterberg 2007, ISBN 90-5911-606-2
- Oliver Halmburger, Thomas Staehler: Familie Hitler. Im Schatten des Diktators, Oliver Halmburger Loopfilm GmbH, Munich a ZDF-History, Mainz 2005 (film), DVD, ASIN B000U6SOKW
- Zdral, Wolfgang (2005). Die Hitlers. Campus Verlag GmbH. s. 237. ISBN 3-593-37457-9.
