Okresní soud v Chebu
| Okresní soud v Chebu | |
| Odvolací soud | Krajský soud v Plzni |
|---|---|
| Sídlo | Cheb |
| Počet soudců | 21 |
| Předseda soudu | JUDr. Anna Grimová |
| Adresa | Lidická 1 350 60 Cheb |
| Oficiální web | |
| Počet obcí v obvodu | 39 |
 |
|
Okresní soud v Chebu je okresní soud se sídlem v Chebu, jehož odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni.
Soud se nachází v historické budově s bezbariérovým přístupem na Lidické ulici, naproti němuž sídlí Okresní státní zastupitelství v Chebu.
Obsah |
Soudní obvod[editovat]
Obvod Okresního soudu v Chebu se zcela neshoduje s okresem Cheb, patří do něj jen území těchto obcí:
- Aš
- Dolní Žandov
- Drmoul
- Františkovy Lázně
- Hazlov
- Hranice
- Cheb
- Krásná
- Křižovatka
- Lázně Kynžvart
- Libá
- Lipová
- Luby
- Mariánské Lázně
- Milhostov
- Milíkov
- Mnichov
- Nebanice
- Nový Kostel
- Odrava
- Okrouhlá
- Ovesné Kladruby
- Plesná
- Podhradí
- Pomezí nad Ohří
- Poustka
- Prameny
- Skalná
- Stará Voda
- Trstěnice
- Třebeň
- Tři Sekery
- Tuřany
- Valy
- Velká Hleďsebe
- Velký Luh
- Vlkovice
- Vojtanov
- Zádub-Závišín
Budova[editovat]
Na místě dnešního soudu původně stávala v 15. století dřevěná tvrz, střežící cestu do města, později byla nahrazena kamenným panským domem, který roku 1856 vyhořel. Poté bylo místo využito jako vojenské jezdecké cvičiště. Až roku 1898 stát pozemek od armády vykoupil za účelem vybudování porotního soudu a věznice, neboť dosavadní řešení chebské justice, situované ve staré radnici na Jánském náměstí a dřevěného městského vězení bylo zcela nevyhovující. Rok poté začala stavba.
Byla postavena hlavní stavba krajského soudu (Landgericht) a budova porotního soudu (Schvurgericht), která obsahovala největší jednací síň o výšce dvou podlaží. Soud měl secesně zdobnou fasádu, žulové obložení a masivní okenní ostění, takže navozoval patřičný dojem důležitosti a důstojnosti. Roku 1904 byla dokončena i stavba věznice s masivní okolní zdí, která se členila na mužskou a ženskou část, každá s vycházkovým dvorem. Věznice měla mj. i vlastní školní třídu, dílny pro vězně, malou nemocnici, popravčí dvůr a kapli, ta navazovala na zmíněnou velkou jednací síň soudu.
Během druhé světové války byli ve věznici internováni váleční zajatci a už tehdy se začalo z kapacitních důvodů s necitlivými přestavbami. Největší zásah však představovalo období po komunistickém převratu. Roku 1951 byla zrušena věznice a dána do správy pohraničníkům, paradoxně však tehdy došla menší úhony, než budova soudu pod civilní správou. Střešní pálené tašky byly vyměněny za plech, byla odstraněna výzdoba fasády, zaasfaltovány do té doby žulovými deskami pokryté dvory (zbytky desek je možné dosud nalézt mj. na dně několika rybníků v okolí Františkových Lázní) a zlikvidovány téměř všechny masivní dřevěné dveře. Největší škodou však bylo podélné rozdělení velké jednací síně, kdy v horní části vzniklo několik menších kanceláří a v přízemí budovy tmavá a nevětratelná místnost využitelná jen jako sklad nepotřebných věcí. Co se týče věznice, ta byla roku 1993 zrušena a její budova chátrala. Až v roce 2003 ji soud získal do své správy.
V roce 1996 vznikl pouze návrh na využití půdních prostor, ten však byl naštěstí opuštěn a zvítězila varianta komplexní rekonstrukce jak budovy soudu, tak budovy bývalé věznice. Ta úspěšně proběhla v letech 2005–2006.[1]
Reference[editovat]
- ↑ Historie budovy Okresního soudu v Chebu, justice.cz, nedatováno
