Krajský soud v Praze
| Krajský soud v Praze | |
|---|---|
 Justiční palác v Praze | |
| Odvolací soud | Vrchní soud v Praze |
| Předseda | JUDr. Ljubomír Drápal |
| Místopředseda | Mgr. Petr Franc JUDr. Jiří Grygar, Ph.D. JUDr. Roman Šebek, Ph.D. JUDr. Lenka Škubalová JUDr. Ivana Švehlová |
| Adresa | nám. Kinských 5 150 75 Praha 5 |
| Souřadnice | 50°4′44″ s. š., 14°24′21″ v. d. |
| Oficiální stránky | |
| Mapka soudního obvodu | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajský soud v Praze je krajský soud se sídlem v hlavním městě Praze, jehož působnost je ale dána pouze pro obce Středočeského kraje. Pro území hlavního města je jako krajský soud zřízen Městský soud v Praze.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zemský soud v Praze jakožto moderní obecný soud vznikl roku 1850, navazoval ovšem na zdejší dřívější zemský soud pro privilegované osoby. Později byl rozdělen na Zemský soud civilní v Praze (sídlil v soudním komplexu mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí) a Zemský soud trestní v Praze (sídlil nejdříve v komplexu budov na rohu Spálené ulice a Karlova náměstí, pak přesídlil do justičního paláce na Pankráci),[1][2] vedle nich navíc existoval samostatný Zemský soud obchodní v Praze.[3] Po roce 1928 se označovaly jako soudy krajské[4] a po roce 1949 byly všechny sloučeny do jednoho obecného krajského soudu, navíc do jeho působnosti přešla i území zrušených krajských soudů v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi.[5][6] Roku 1960 vznikl naopak samostatný krajský soud pouze pro území hlavního města Prahy s názvem Městský soud v Praze.[7]
V letech 1992–2000 v jeho obvodu a zároveň v obvodu Městského soudu v Praze působil samostatný Krajský obchodní soud v Praze, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do pražského městského soudu.[8]
Budova[editovat | editovat zdroj]
Soud se nachází v klasicizujícím justičním paláci s dominantním průčelím do náměstí Kinských na Smíchově. Původně zde sídlil také Obvodní soud pro Prahu 5. Jde o komplex třípatrových budov obepínajících vnitřní nádvoří, který byl postaven v letech 1892–1902 částečně na místě zbourané dřevěné divadelní arény Pavla Švandy ze Semčic. Původně šlo o vojenská kasárna, pojmenovaná podle arcivévody Albrechta, v nichž sídlil jedenáctý pěší pluk. Za první republiky se přejmenovaly na Štefánikova kasárna, během německé okupace zde sídlilo vládní vojsko a po válce nesly jméno Julia Fučíka. Před soudem, který se sem nastěhoval v 90. letech 20. století, se nachází fontána, která vystřídala známý tank č. 23.[9]
Agenda[editovat | editovat zdroj]
Krajský soud rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve svém obvodu, v některých případech (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.) rozhoduje sám jako soud prvního stupně, o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vykonává také agendu správního soudnictví.
Agendu veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností) však v jeho obvodu vykonává Městský soud v Praze.[10]
Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]
Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody těchto okresních soudů:
- Okresní soud v Benešově
- Okresní soud v Berouně
- Okresní soud v Kladně
- Okresní soud v Kolíně
- Okresní soud v Kutné Hoře
- Okresní soud v Mělníku
- Okresní soud v Mladé Boleslavi
- Okresní soud v Nymburce
- Okresní soud Praha-východ
- Okresní soud Praha-západ
- Okresní soud v Příbrami
- Okresní soud v Rakovníku
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kafka, J. Praha, hlava království Českého. Praha: Dr. E. Grégr, 1901, str. 26. Dostupné online.
- ↑ Nařízení vlády č. 513/1919 Sb., jímž se zřizuje zemský soud trestní v Praze. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška justičního ministerstva č. 241/1857 ř. z., kterou se zřizuje samostatný obchodní soud v Praze a stanoví začátek jeho činnosti. Dostupné online. (německy)
- ↑ § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
- ↑ § 141 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Dostupné online.
- ↑ Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
- ↑ § 2 nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.
- ↑ Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
- ↑ Z metropole [online]. Česká televize, 2008-03-15 [cit. 2016-05-20]. Dostupné online.
- ↑ § 39 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajský soud v Praze na Wikimedia Commons - Mapa okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Praze[nedostupný zdroj]
