Krajský soud v Plzni
| Krajský soud v Plzni | |
 Budova Krajského soudu v Plzni |
|
| Odvolací soud | Vrchní soud v Praze |
|---|---|
| Sídlo | Plzeň |
| Počet soudců | 76 |
| Předseda soudu | JUDr. Zdeněk Jaroš |
| Adresa | Veleslavínova 40 306 17 Plzeň |
| Oficiální web | |
| Počet obcí v obvodu | 632 |
 |
|
Krajský soud v Plzni je krajský soud se sídlem v Plzni. Zákonem o soudech a soudcích je předpokládána i jeho pobočka v Karlových Varech, ta však zřízena nebyla[1] a soud tak má v budově karlovarského okresního soudu pouze svou podatelnu. Soud se nachází v historické budově na Veleslavínově ulici, v jehož sousedství sídlí Krajské státní zastupitelství v Plzni.
Obsah |
Soudní obvod [editovat]
Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody těchto okresních soudů:
- Okresní soud v Domažlicích
- Okresní soud v Chebu
- Okresní soud v Karlových Varech
- Okresní soud v Klatovech
- Okresní soud Plzeň-jih
- Okresní soud Plzeň-město
- Okresní soud Plzeň-sever
- Okresní soud v Rokycanech
- Okresní soud v Sokolově
- Okresní soud v Tachově
Historie [editovat]
Krajský soud v Plzni vznikl dne 1. července 1850 s obvodem osmnácti okresních soudů, a to v souvislosti s reformou justice, kdy zanikly patrimoniální, městské a jiné soudy a kdy byla soudnictví dána tvář, která přetrvala až do 21. století. Založen byl ještě jako zemský soud (Landesgericht), od 1855 se ale nazývá krajským soudem (Kreisgericht),[2] protože zemskými byly nazývány již jen krajské soudy v hlavních městech jednotlivých zemí.
Jeho obvod byl tehdy menší, zahrnoval pouze okresní soudy v Plzni, Blovicích, Dobřanech, Domažlicích, Horšovském Týně, Hostouni, Kralovicích, Manětíně, Městě Touškov, Nepomuku, Poběžovicích, Přešticích, Rokycanech, Stodu a Stříbře. Po vzniku Československé republiky byl navíc z části tohoto obvodu vytvořen Krajský soud v Klatovech,[3] který zanikl až roku 1949.[4] Po roce 1960 pak byl připojen obvod zrušeného Krajského soudu v Karlových Varech (a tím i obvod dřívějšího Krajského soudu v Chebu), čímž byla územní působnost plzeňského krajského soudu dotvořena.
Budova [editovat]
Na samém začátku měl jen 29 zaměstnanců a sídlil v I. a II. poschodí plzeňské radnice, správa města sídlila v přízemí. Agenda obou institucí se ale začala rozšiřovat, takže brzy vyvstal kapacitní problém, který byl na základě žádosti prezidia krajského soudu vyřešen až roku 1892, kdy prezidium Vrchního zemského soudu v Praze rozhodlo o stavbě samostatné justiční budovy. Z více variant bylo vybráno místo na severozápadě historické Plzně, ohraničené ulicemi Sedláčkovou, Veleslavínovou, Dominikánskou a Otakarovými sady (Sady 5. května), kde se nacházel původní dominikánský klášter (zvaný též Černý), sloužící tehdy jako vojenská nemocnice, a špitál sv. Maří Magdalény s kaplí sv. Václava. Zároveň šlo o jediné místo, kde se dochovala část původního městského opevnění, včetně polokruhové bašty. 23. dubna 1900 byl slavnostně položen základní kámen a už roku 1902 plzeňská stavební společnost Miller a Kapsa předala celý areál krajskému soudu do užívání, který zde zahájil svůj provoz dne 10. listopadu 1902. Názory na justiční palác byly rozdílné, část plzeňských osobností ho vzhledem k zásahu do historického města nepřivítala s nadšením, tehdejší architekti si ho ale pochvalovali jako "hodnotný článek určitého stavebního a hospodářskoprávního stupně vývoje města Plzně".
Po půlstoletí nerušeného užívání budovy se opět začaly objevovat problémy s nedostatkem místa. Roku 1955 zrušilo ministerstvo vnitra věznici, umístěnou v zadní části areálu, a vězně přesunulo do Věznice Bory, přesto to ale nestačilo. K roku 1969 zde již sídlil nejen krajský soud, ale i Okresní soud Plzeň-město, Okresní soud Plzeň-sever, krajská a městská prokuratura a státní notářství pro Plzeň-jih, Plzeň-sever i Plzeň-město. Až roku 1989 se krajská prokuratura přesunula do sousedství ve Veleslavínově ulici č. 38, roku 1994 se odstěhoval Okresní soud Plzeň-sever a postupně i další justiční instituce, až nakonec roku 2001 po adaptaci bývalé školní budovy „Nad Hamburkem“ i Okresní soud Plzeň-město a naopak se zpět přistěhovaly do té doby dislokovaná pracoviště krajského soudu.[2]
Prezidenti a předsedové [editovat]
- 1850–1854: Franz Jelinek
- 1854: Mathias Kalina Ritter von Jaethenstein
- 1855–1860: Johann Hlawaczek
- 1861–1868: Stanislaus Krátký
- 1869–1874: Theodor Rislanek, Wenzl Urban
- 1874–1876: Ignaz Stummer
- 1876–1879: Erwin Plitzner
- 1879–1892: Heinrich Kutschera
- 1892: Johann Kern
- 1892–1897: Wenzl Ritter von Janatsch
- 1897–1900: Johann Šindelář
- 1900–1907: Wenzl Boček
- 1907: Karel Tausch
- 1907–1908: Karel Wohlmann, František Žák
- 1909–1914: Johann Böhm
- 1914–1919: Johann Albrecht
- 1919–1928: Stanislav Jandečka
- 1928–1935: Julius Wotawa
- 1935: Oldřich Kubelka
- 1936–1939: Josef Čermák
- 1939–1942: Antonín Růžek
- 1942–1947: Jan Vaněk
- 1948–1949: Antonín Hruška
- 1949–1950: Stanislav Výborný
- 1950–1952: Karel Karg
- 1953: Antonín Hruška
- 1953–1981: Adam Pittner
- 1981–1989: Jindřich Josef
- 1990: Miloslav Ungr
- 1990–1999: Jiří Šilhavý
- od 1999: Zdeněk Jaroš
Jména jsou uvedena bez akademických titulů, řádů a vyznamenání.[2]
Reference [editovat]
- ↑ § 13 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
- ↑ a b c STRNAD, Josef. 100 let budovy Krajského soudu v Plzni a historický vývoj soudnictví v západočeské metropoli [online]. Knihovna Státního oblastního archivu v Plzni, nedatováno, [cit. 2011-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení č. 277/1921 Sb., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Klatovech
- ↑ Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů
