Správní soudnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Správní soudnictví je druh výkonu soudní moci, ve kterém soudy rozhodují zejména o žalobách fyzických nebo právnických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci. Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován.

Právní úprava a správní soudy[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 2003, kdy nabyl účinnosti soudní řád správní, rozhodovaly v České republice podle původního znění páté části občanského soudního řádu převážně krajské soudy, ve věcech rozhodnutí ústředních orgánů státní správy vrchní soudy, a to zásadně bez možnosti využití opravných prostředků. Přezkoumávaly navíc jen některá rozhodnutí správních orgánů a nemohly také zasahovat do jejich diskreční pravomoci.[1] Tato úprava byla shledána Ústavním soudem jako neústavní a nálezem č. 276/2001 Sb. zrušena.[2] Od té doby se správní soudnictví řídí především soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.) a občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.) pouze podpůrně.[3] Dalším zákonem je např. zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) naproti tomu upravuje předchozí správní řízení před správními orgány. Za správní soudnictví také nelze označit řízení podle páté části občanského soudního řádu v novelizovaném znění, neboť zde působí soudy obecné, které sice rozhodují o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, ale to pouze ve věcech, které vyplývají ze soukromoprávních vztahů. Toto řízení je proto řízením občanskoprávním.[4]

Ve správním soudnictví tedy působí především soudy krajské (mají pro správní soudnictví specializované senáty a samosoudce), které rozhodují jako správní soudy v jediném stupni, neboť jejich rozhodnutí lze napadnout jen mimořádnými opravnými prostředky. Vrcholným soudním orgánem je ale Nejvyšší správní soud, který zejména zajišťuje jednotnost tohoto rozhodování.

Agenda správních soudů[editovat | editovat zdroj]

Krajský soud jako soud správní rozhoduje:

Nejvyšší správní soud pak sjednocuje správněprávní judikaturu především tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů – kasačních stížnostech. Dále navíc rozhoduje jako správní soud prvého a jediného stupně:

Pokud jde o nejčastější agendu, žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, pak pokud jim správní soud vyhoví, tak napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu se závazným právním názorem k dalšímu řízení.[5] Na rozdíl od občanského soudního řízení podle páté části občanského soudního řádu[6] tedy jeho rozhodnutí zrušené rozhodnutí správního orgánu nenahrazuje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 245 a 246 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2002
  2. Nález Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 16/99, č. 276/2001 Sb., dostupný online
  3. § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
  4. § 244 odst. 1 o. s. ř.
  5. § 78 s. ř. s.
  6. § 250j o. s. ř.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]