Rozhodnutí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozhodnutí je externí individuální právní akt, kterým se zakládají, mění nebo ruší určitá konkrétní práva a povinnosti adresáta tohoto aktu, případně se závazně stanoví, zda již taková práva a povinnost existují či nikoli. Rozhodnutí je vždy výsledkem aplikace práva, a to buď v oblasti hmotněprávní, nebo procesní. Základními vlastnostmi rozhodnutí jsou jeho právní moc a vykonatelnost.
Obsah |
Druhy rozhodnutí [editovat]
- Konstitutivní: rozhodnutím se právní vztah zakládá, mění nebo ruší (účinky takového rozhodnutí nastávají ex nunc - od nynějška).
- Deklaratorní: rozhodnutím se autoritativně prohlašuje, že zde už nějaký právní vztah je, či není (účinky nastávají ex tunc - od počátku).
Náležitosti rozhodnutí [editovat]
Téměř každé rozhodnutí by mělo obsahovat tyto základní náležitosti:
- záhlaví – označení rozhodujícího orgánu a označení věci, ve které je rozhodováno
- výrok (enunciát) – rozhodnutí v užším slova smyslu
- odůvodnění – obsahuje popis skutkového stavu, vyjádření účastníků řízení, rekapitulaci případného dokazování a zdůvodnění posouzení právního stavu věci
- poučení o možnosti podat opravný prostředek
- datum a místo vydání rozhodnutí
Formy rozhodnutí [editovat]
V České republice existuje vícero forem rozhodnutí. Základním dělením je, zda je vydal soud (moc soudní), nebo správní orgán (moc výkonná).
Soudní rozhodnutí [editovat]
Správní rozhodnutí [editovat]
- Rozhodnutí správního orgánu
- Usnesení správního orgánu
- Příkaz
- Doklad
- Bloková pokuta