Všeobecný zákoník občanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Všeobecný zákoník občanský
ABGB von 1811 im Heeresgeschichtlichen Museum.jpg
Titulní list ABGB z roku 1811
Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie
Předpis státu
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Druh předpisu císařský patent
Číslo předpisu JGS Nr. 946/1811
Obvyklá zkratka ABGB
Údaje
Autor Franz von Zeiller
Schváleno 1. červen 1811
Platnost 1. června 1811
Účinnost 1. leden 1812
Zrušeno Československo 1. leden 1966
Oblast úpravy
občanské právo
rodinné právo

Všeobecný zákoník občanský (německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie, zkratka ABGB), v české právní praxi označovaný jako obecný zákoník občanský (ve zkratce o. z. o.), byl základem občanského práva neuherské části habsburské monarchie od skončení josefinismu až do jejího zániku. Vyhlášen byl 1. června 1811 patentem císaře Františka I. č. 946 Sb. z. s. s platností pro všechny země rakouského císařství, vyjímaje země Koruny uherské. Na českém území zůstal v platnosti až do vydání středního občanského zákoníku z roku 1950, některá ustanovení (smlouva služební) však zůstala v platnosti až do roku 1965 (kdy byl vydán zákoník práce). Vycházel z tradic římského práva, ale především zohledňoval koncepci přirozeného práva.

Členění zákoníku[editovat | editovat zdroj]

  • I. Úvod (§ 1 – 14)
  • II. Díl první: O právu osobním (§ 15 – 284)
  • III. Díl druhý: O právu k věcem (§ 285 – 1341)
  • IV. Díl třetí: O ustanoveních společných pro práva osobní a práva věcná (§ 1342 – 1502)

Úpravy a novelizace[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1848 docházelo k dílčím novelizacím tohoto předpisu zejména v oblasti práva vlastnického, směnečného, obchodního a stavebního, pro které nakonec byly vydány samostatné právní úpravy. Změnami ovšem procházelo i manželské právo, a to pod vlivem konkordátu uzavřeného s katolickou církví.

Pod vlivem nového německého občanského zákoníku, který vstoupil v platnost 1. ledna 1900, byla také v Rakousku r. 1904 jmenována komise pro přípravu nového občanskoprávního kodexu. Komise ovšem nebyla úspěšná, proto se přípravě návrhu začalo věnovat ministerstvo spravedlnosti. Svou osnovu zveřejnilo po přepracování parlamentním výborem v červenci 1907. Panská sněmovna několikrát upravovaný návrh přijala v prosinci 1912, v poslanecké sněmovně ale do začátku světové války nebyl projednán.

V průběhu světové války byly provedeny tři novelizace uskutečněné prostřednictvím císařských nařízení Františka Josefa I. Vliv německého občanského zákoníku projevil zejména u novelizace první a třetí.

První dílčí novela byla provedena císařským nařízením č. 276/1914 ř. z. ze dne 12. října 1914. Obsahovala 73 paragrafů a upravovala:

  • lhůty k prohlášení za mrtvého (§ 1)
  • podmínky způsobilosti žen ke svědectví (§ 3)
  • péči o nezletilce v otcovské moci, péči o děti při rozvodu nebo rozloučení manželství a postavení nemanželských (§ 4 – 20)
  • poručenství (§ 21 – 54)
  • dědické právo (§ 55 – 73)

Druhá dílčí novela byla provedena císařským nařízením č. 208/1915 ř. z. ze dne 22. července 1915. Obsahovala 5 paragrafů a byla zaměřena na obnovy a opravy hranic pozemků.

Třetí dílčí novela byla provedena císařským nařízením č. 69/1916 ř. z. ze dne 19. března 1916. Skládala se z šesti oddílů o 202 paragrafech a upravovala:

  • ustanovení o osobních právech (oddíl I.)
  • popření manželského původu dítěte (oddíl II.)
  • práva věcná (oddíl III.)
  • právo dědické (oddíl IV.)
  • právo obligační (oddíl V.)
  • promlčení zákonné lhůty (oddíl VI.)

ABGB v nástupnických státech po rozpadu Rakousko-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

ABGB byl do československého práva přijat zákonem č. 11/1918 Sb. zákonů a nařízení státu československého, známým jako recepční norma. Problém ovšem byl v tom, že byl recipován pouze pro české země (Čechy, Moravu a rakouské Slezsko), na Slovensku platilo zvykové uherské právo. S tímto právním dualismem v občanském právu Československá republika neúspěšně bojovala po celou dobu své existence, ale nikdy se občanské právo pro území celého státu v období I. republiky sjednotit nepodařilo. Uspěla až právnická dvouletka po nástupu komunistické strany k moci, která během dvou let změnila veškeré dosavadní právo a ukončila v Československu právní dualismus. ABGB byl několikrát novelizován (např. z něj v roce 1928 vypadla materie upravující osvojení). Na českém území platil ABGB do 31. prosince 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem; po tomto datu zůstala z ABGB v platnosti pouze ustanovení týkající se služební smlouvy (hlava XXVI., § 1151-1164), která byla zrušena až zákoníkem práce k 1. lednu 1965.

Součástí občanského zákoníku ABGB byl také jeho uvozovací dekret, kterým se zákoník zaváděl do praxe. V paragrafu 16 uvozovacího dekretu je stanoveno, že základním zněním ABGB je znění německé vydané v říšské sbírce zákonů v roce 1811. Po celou dobu své platnosti ABGB v českém znění ve sbírce zákonů ČSR nikdy nevyšel.

Jugoslávie[editovat | editovat zdroj]

V Chorvatsku platil ABGB do roku 1946; následně byl postupně nahrazován jinými předpisy až do roku 1970.

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Na území polské Haliče platil ABGB do konce roku 1946.

Lichtenštejnsko[editovat | editovat zdroj]

Na území Lichtenštejnska platí ABGB dodnes.

Rakousko[editovat | editovat zdroj]

V Rakousku platí ABGB dodnes. Asi tři čtvrtiny textu nebyly dotčeny žádnou z novel.

ABGB jako inspirace legislativních činností[editovat | editovat zdroj]

Srbský občanský zákoník z roku 1844 představoval zkrácenou verzi ABGB.[1]

ABGB byl inspiračním zdrojem občanskoprávní kodifikace v Atatürkově Turecku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Krešić, Mirela: Yugoslav private law between the two World Wars. IN: Modernisierung durch Transfer zwischen den Weltkriegen, 2007, s. 155

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]