Veřejný seznam
Veřejným seznamem je veřejnoprávní evidence věcí, která je veřejnosti přístupná bez omezení. Podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku je pojem veřejný seznam souhrnným označením pro veřejné evidence věcí, zatímco pojem veřejný rejstřík je souhrnným označením pro veřejné evidence osob.[1][pozn. 1]
Princip formální publicity[editovat | editovat zdroj]
Veřejný seznam je veřejně přístupný. Nahlížet do něj může každý. Neznalost zapsaných údajů nikoho neomlouvá. Pokud je určitá právní skutečnost zapsána ve veřejném seznamu, nikdo se nemůže dovolávat její neznalosti.[2]
Princip materiální publicity[editovat | editovat zdroj]
Protože nelze připustit, aby ten, kdo jedná v dobré víře v údaje zapsané ve veřejném seznamu, byl ve své důvěře v jejich správnost zklamán, zakotvuje občanský zákoník princip materiální publicity údajů ve veřejných seznamech, tj. ochranu dobré víry třetích osob, jednajících v důvěře ve správnost a úplnost zápisu v seznamu. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.[3] Např. při nesouladu osoby vlastníka (knihovního vlastníka) uvedeného v katastru nemovitostí (na listu vlastnictví) a skutečného vlastníka je chráněno nabytí od knihovního vlastníka.
Poznámky ve veřejných seznamech[editovat | editovat zdroj]
Poznámka rozepře[editovat | editovat zdroj]
Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.[4]
Poznámka spornosti zápisu[editovat | editovat zdroj]
Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.[5]
Příklady veřejných seznamů[editovat | editovat zdroj]
Nejznámějším příkladem veřejného seznamu je katastr nemovitostí.[6] Za veřejný seznam je zákonem výslovně označen také plavební rejstřík[7], námořní rejstřík[8] a rejstřík ochranných známek[9]. U některých dalších veřejně přístupných evidencí se jednotliví autoři liší v názoru, zda je lze za veřejný seznam považovat:[pozn. 2]
- letecký rejstřík,[10]
- rejstřík průmyslových vzorů,[11]
- rejstřík užitných vzorů,[12]
- patentový rejstřík,[13]
- rejstřík polovodičových topografií,[14]
- rejstřík označení původu a zeměpisných označení,[15]
- Seznam listin o manželském majetkovém režimu.[16]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Označení jednotlivých veřejných seznamů a rejstříků toto rozlišení důsledně nerespektuje, takže např. plavební rejstřík je ve skutečnosti veřejným seznamem, ač je označen jako rejstřík.
- ↑ Zatímco komentář [SPÁČIL, Jiří, a kol. Občanský zákoník : Komentář. III. Věcná práva (§ 976-1474). 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 1280 s. ISBN 978-80-7400-499-5. S. 9.] všechny tyto evidence za veřejné seznamy označuje, článek doc. Tégla vyjadřuje opačný názor.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2012 [cit. 2019-04-17]. S. 253. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 980 odst. 1. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ § 984 OZ
- ↑ § 985 OZ
- ↑ § 986 OZ
- ↑ Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), § 1 odst. 1. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, § 14 odst. 2. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, § 7 odst. 1. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), § 44 odst. 2. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 4. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, § 39. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, § 20. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 572/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 69. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, § 16. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, § 15. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), § 35j. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.