Basová kytara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Basová kytara (také baskytara nebo trochu nepřesně basa) je strunný hudební nástroj, který v moderní hudbě nahrazuje funkci kontrabasu. Úlohou basové kytary je tedy především hrát basovou linku. Spolu s bicími tak tvoří základ rytmu a podporuje harmonii. Baskytara se v některých žánrech prosadila i jako sólový nástroj (jazz, latin, funky aj.)

Basová kytara se začala používat v druhé polovině 20. století. Svým tvarem na první pohled připomíná elektrickou kytaru. Má ale mohutnější a masivnější tělo, delší krk a větší mensuru a kvůli silnějším strunám je i ladicí mechanismus robustnější. Obvykle má čtyři struny (vyskytují se i baskytary, které mají pět nebo dokonce jako elektrická kytara šest strun). Struny jsou laděné o jednu oktávu níž, než je uvedeno v notovém zápisu.

Basová kytara má obvykle, podobně jako elektrická kytara, pražce, ale existují i bezpražcové baskytary. Výjimečně se objevují i neelektrické akustické basové kytary.

Ladění nástroje[editovat | editovat zdroj]

Ladění nástroje je podobné jako u kytary. Čtyřstrunná baskytara bývá laděná stejně jako kontrabas po kvartách E, A, D, G (stejně jako čtyři nejhlubší struny kytary, avšak o oktávu níže). Pokud má basová kytara více strun, přidává se obvykle hlubší H, nebo méně častěji i vysoké C. Někdy se u čtyřstrunné baskytary používá ladění H, E, A, D (čtyři hlubší struny od 5strunné baskytary).

Stavba nástroje[editovat | editovat zdroj]

Základní částí basové kytary jsou tělo a krk. Na konci krku je hlava s ladicí mechanikou s velkými křídlovými kolíky. Hmatník vždy obsahuje alespoň jeden - nultý pražec. Ten vymezuje společně s kobylkou délku struny - menzuru. Na těle pod strunami je umístěn jeden nebo více snímačů. Na těle se nachází i ovladače a potenciometry. Basová kytara musí mít i výstup pro připojení kabelu (nejčastěji velký jack). Celý nástroj musí být dostatečně pevný a masivní, aby udržel tah strun, které jsou silnější než u elektrické kytary. Důležité je také správné vyvážení a uchycení popruhů, aby se nástroj dobře držel a pohodlně ovládal.

Pražce[editovat | editovat zdroj]

Bezpražcová baskytara

Pražce rozdělují hmatník na jednotlivá pole, která ladí výsledný tón po půltónech. Používají se i baskytary, které žádné pražce nemají. První komerčně úspěšná baskytara Fender Precision Bass, která se stala předlohou mnoha dalších baskytar, má 20 pražců. Basy bývají také často osazeny 24 pražci (dvě oktávy), ale např. Zon Hyperbass, bezpražcová experimentální baskytara, má hmatník navržen pro 3 oktávy (odpovídá 36 pražcům).

Bezpražcová baskytara[editovat | editovat zdroj]

Bezpražcová baskytara má jiný zvuk než baskytara s pražci. Struna musí být přitisknuta k hmatníku na přesném místě, stejně jako se to dělá u kontrabasu. I malý pohyb prstu se projeví na ladění tónů. Výsledný zvuk je měkčí, kulatější a umožňuje mnohem bohatší práci se zvukem a hudební výraz - glissando, vibrato nebo jemnější ladění a intonaci (např. čtvrttóny). Mnozí baskytaristé používají pražcové i bezpražcové baskytary a mění je podle typu skladby, kterou právě interpretují.

Bezpražcová basa se prosadila především v jazzu a jazz fusion.

Vícestrunné baskytary[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se i nástroje s pěti strunami - přidává se obvykle struna H, tedy o kvartu níž než nejnižší struna. Šestistrunné baskytary mají navíc nejčastěji strunu C, která je o kvartu výš než struna nejvyšší. Ladění je potom velmi podobné ladění barytonové kytary - HEADGC oproti barytonovému HEADF#H. Jsou známy nástroje se 7, 8, 11 strunami.

Technika hry[editovat | editovat zdroj]

Stát nebo sedět[editovat | editovat zdroj]

Mnoho baskytaristů při hraní na basovou kytaru stojí. Je možno i sedět, zvlášť ve velkých hudebních tělesech (jazzový big band) nebo ve folkové hudbě. Záleží to především na osobní preferenci hráče nebo na očekávání kapelníka. Při hraní v sedě leží baskytara (u praváka) na levém stehně (podobně jako při hře na klasickou kytaru) nebo na pravém stehně. Způsob hry a vyvažování nástroje na pravém stehně se v zásadě neliší od způsobu hry ve stoje.

Trsátko, prsty nebo palec[editovat | editovat zdroj]

Hra prsty

Na elektrickou basovou kytaru se dá hrát podobně jako na kontrabas prsty nebo jako na kytaru trsátkem. Hra prsty se provádí střídáním ukazováku a prostředníčku, nebo různé kombinace ještě s prsteníčkem - tato technika produkuje spíše měkký, kulatý zvuk a její výhoda spočívá především v mnohostranném využití všech prstů (výjimečně i s malíčkem), tím pádem lépe zvládá melodicky složitější figury.

Naproti tomu hra trsátkem produkuje tvrdý konkrétní zvuk (bez kterého se velmi rychlá hra často ani neobejde, aby se série tónů stejné výšky neslévaly) a výhodou této techniky je především dosažitelná rychlost a zvládání rytmicky složitých figur vůbec, v neposlední řadě potom výdrž. Volba ale často závisí na typu hudby. Prsty se používají v jazzu nebo funku, trsátko zase v heavy metalu. Není to ale žádné dogma. Někteří hráči hrají prsty, ale používají nehty podobně jako při hře flamenco na klasické kytaře.

Ke kobylce nebo ke krku[editovat | editovat zdroj]

Podle toho, ve kterém místě jsou rozeznívány struny, se mění i barva tónu. Jaco Pastorius často hrál co nejblíže kobylce. Baskytara pak má jasný krátký zvuk. Geezer Butler naopak dává přednost hraní blíže krku. Zvuk je pak rozmáznutý, ale mohutný .

Slap and pop[editovat | editovat zdroj]

Další možnou technikou hry je hra palcem. Struny nejsou rozeznívány drnkáním ale nárazy palce proti nejvyššímu pražci hmatníku baskytary (slap), střídanými s vytrháváním struny ukazováčkem nebo prostředníčkem směrem od těla (pop).

Double thumb[editovat | editovat zdroj]

Tuto techniku nezávisle na sobě vynašli dva baskytaristé: Marcus Miller a Victor Wooten. Jedná se o techniku, při které jsou struny rozeznívány palcem. Palec narazí na strunu, zastaví se o strunu níže a hned se vrací zpět nahoru (i zde rozezní strunu). Tato technika bývá doplněna trhnutím ukazováku a prostředníku.

Role baskytary v hudbě[editovat | editovat zdroj]

Elektrická baskytara je dnes rozšířena v mnoha hudebních směrech. Někdy pouze nahrazuje původně používaný kontrabas, někdy se stává velmi důležitým nástrojem. Baskytara se ovládá snadněji než kontrabas, dá se dobře zesilovat, baskytarista má na pódiu mnohem více volnosti než hráč na kontrabas. Proto se v některých hudebních stylech stává baskytara rovnocenným sólovým nástrojem.

Tónový rozsah baskytary



Pozice na pravoruké čtyřstrunné baskytaře ve standardním ladění EADG. Tečky pod pražci jsou vykládaní na hmatníku.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]