Nota
Nota je základní hudební grafický symbol. Představuje značku tónu. Pro její zápis slouží notová osnova. Úloha noty v hudebním záznamu je dvojí:
- umístění noty v notové osnově určuje výšku tónu
- tvar noty označuje délku trvání tónu.
K přesné detekci hraného tónu slouží spolu s umístěním v osnově hudební klíč.
Typy not z hlediska délky trvání:
- celá
- půlová
- čtvrťová
- osminová
- šestnáctinová
- dvaatřicetinová
- čtyřiašedesátinová, atd.
Existují další znaménka, která noty prodlužují (tečka za notou, oblouček ligatury) či určují způsob hraní daného tónu. Zvláštní typem noty je pomlka. To je značka, která označuje délku trvání ticha - okamžiku, kdy nástroj nevydává žádný tón.
[editovat] Jména not
Pro pojmenování not se používají písmena v pořadí C, D, E, F, G, A a H v pořadí podle stoupající výšky tónu. (V některých zemích, např. USA, se nota H označuje písmenem B. Snížený tón b se pak označuje jako B♭.) Tato písmena se neustále opakují. Po notě H následuje nota C (o jednu oktávu vyšší než první C). Tato sekvence se může teoreticky neustále opakovat, v praxi je počet opakování omezen schopností lidského ucha vnímat vysoké tóny a schopností hudebních nástrojů tyto tóny vyloudit. Komorní A má frekvenci 440 dvojkmitů za sekundu.
Noty se používají společně jako hudební stupnice nebo tónová řada. Zmínili jsme se, že v předchozím příkladu dvě písmena C dělí vzdálenost jedné oktávy. Jedna oktáva ale představuje 12 tónů chromatické stupnice. Abychom vystačili pro označení všech těchto tónů s pouhými 7 písmeny, musíme je v některých případech trochu modifikovat.
Dva základní modifikátory (posuvky) jsou křížek a bé (béčko) . Tyto posuvky tón buď zvyšují nebo snižují o jeden půltón. Pomocí těchto značek tak vytvoříme dalších 5 not, které nutně potřebujeme k označení všech tónů v rámci jedné oktávy. Kromě půltónových posuvek se z harmonických důvodů používají ještě posuvky zvyšující resp. snižující daný tón o dva půltóny – dvojkřížek (španělský křížek) a dvojbé (dvojbéčko, dvojité bé)
Symbol křížku je ♯ (podobný jako znak na počítačové klávesnici #), béčko má symbol ♭ (podobný jako malé [b] napsané kurzívou). Tato předznamenání se píší za jméno tónu; například F♯ znamená tón Fis, A♭ je As. V notovém zápisu se však píší bezprostředně před samotnou notu.
Křížek (♯) zvyšuje notu o jeden půltón. K názvu noty se přidá koncovka -is.
- ♯ + c → cis
- ♯ + d → dis
- ♯ + e → eis
- ♯ + f → fis
- ♯ + g → gis
- ♯ + a → ais
- ♯ + h → his
Béčko (♭) snižuje notu o jeden půltón. K názvu noty se přidá koncovka -es.
- ♭ + c → ces
- ♭ + d → des
- ♭ + e → es
- ♭ + f → fes
- ♭ + g → ges
- ♭ + a → as
- ♭ + h → b (hes)
U dvojitých posuvek se zdvojuje i přípona (c – cis – cisis, a – as – asas).
