Justiční čekatel

Justiční čekatel je právník, který se podílí na rozhodovací a jiné činnosti soudů a který se připravuje na vykonání odborné justiční zkoušky, aby se mohl stát soudcem. V období Rakouska i první republiky byl jeho obdobou auskultant.

Podle záměru ministerstva spravedlnosti z roku 2011 měl být institut justičního čekatele zrušen a nahrazen justičním kandidátem, právníkem s minimálně pětiletou praxí, který vzejde z konkurzu na volné místo soudce a který bude následně po šestiměsíční stáži u soudu soudcem jmenován.

Výběrové řízení

Justičním čekatelem se může stát jen ten, kdo splňuje tyto předpoklady:

• státní občanství České republiky,
• plná způsobilost k právním úkonům,
• bezúhonnost a
• české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva.

Výběrové řízení vyhlašuje předseda krajského soudu po projednání s ministerstvem spravedlnosti podle očekávané potřeby obsazení tabulkově volných soudcovských míst a zahrnuje posouzení přihlášky, písemný test, pohovor před komisí příslušného krajského soudu a psychologicko-diagnostické vyšetření. Přihláška se podává ke krajskému soudu, v jehož obvodu chce uchazeč přípravnou službu vykonávat.

Písemným testem se ověřují základní odborné znalosti uchazeče, v případě úspěchu následuje ústní pohovor, kde se celkově zhodnotí předpoklady pro výkon přípravné služby justičního čekatele a jeho zájem o ten okresní soud, u kterého by chtěl dále působit. Pokud komise navrhne uchazeče k přijetí, teprve poté následuje psychologicko-diagnostické vyšetření, které provádějí ministerstvem spravedlnosti vybraná odborná psychologická pracoviště a které má za cíl posoudit vlastnosti a další osobnostní předpoklady uchazeče pro výkon funkce soudce. Podle jeho výstupu a podle závěrů přijímací komise pak předseda krajského soudu definitivně rozhodne o přijetí či nepřijetí uchazeče do přípravné služby justičního čekatele. Jeho rozhodnutí je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek.

Přípravná služba

Účelem přípravné služby justičního čekatele je ho odborně připravit pro výkon funkce soudce. Vykonává se v pracovním poměru u krajského soudu a sjednává se na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Samotná přípravná služba ale trvá tři roky, z toho nejméně dva roky u okresního soudu a nejméně půl roku u krajského soudu.

Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy krajského soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“

Přípravná služba se řídí plánem přípravné služby, který stanoví konkrétní program přípravy justičního čekatele k odborné justiční zkoušce. Seznámení se s jednotlivými soudními agendami je zajištěno tím, že ho předseda soudu, u kterého je justiční čekatel zrovna umístěn, postupně zařazuje do jednotlivých soudních oddělení. Během přípravné služby má justiční čekatel povinnost řídit se pokyny předsedy soudu a určeného školitele, plnit jimi uložené úkoly, účastnit se výchovně vzdělávacích akcí a doplňovat si samostudiem své odborné znalosti.

Součástí přípravné služby jsou nejdříve Justiční akademií zajišťované adaptační kurzy, které seznámí justičního čekatele s jejím vlastním průběhem a poté v jejím průběhu i semináře, přednášky, soustředění a cvičení, organizované jak Justiční akademií, tak samotnými krajskými soudy. Nejdůležitějším odborným a pedagogickým článkem přípravné služby justičního čekatele je školitel, což je zkušený soudce, jmenovaný za tímto účelem předsedou soudu, který by měl justičního čekatele nejen odborně vést, ale vštěpovat mu i zásady profesní etiky. Přípravnou službu pak celkově koordinuje poradní sbor, jako poradní orgán předsedy krajského soudu složený ze soudců působících v obvodu tohoto krajského soudu. Ten také případně doporučuje justičního čekatele na studijní pobyty v zahraničí, ale především pravidelně vypracovává návrh hodnocení justičního čekatele. Po skončení přípravné služby pak vypracuje návrh jeho závěrečného hodnocení, který se přikládá k žádosti justičního čekatele o povolení vykonat justiční zkoušku.

Do doby přípravné služby justičního čekatele se započítává doba výkonu funkce soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, státního zástupce, právního čekatele, asistenta státního zástupce, praxe advokáta, advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, asistenta Veřejného ochránce práv a samostatná legislativní činnost zaměstnance ministerstva spravedlnosti s vysokoškolským magisterským vzděláním v oblasti práva. Ministerstvo spravedlnosti na žádost započte i dobu, maximálně však dvou let, jiné právnické činnosti, jestliže za jejího trvání byly získány zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.

Činnost po složení odborné justiční zkoušky

Pokud byl justiční čekatel jmenován soudcem, pracovní poměr mu tím skončí. V opačném případě, a pokud nechce působit v jiné administrativní pozici v rámci justice, mu může být pracovní poměr změněn na dobu neurčitou, tím justičním čekatelem nadále zůstává a následně vykonává úkony soudu svěřené podle zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, vyššímu soudnímu úředníkovi.

Odkazy

Právní úprava

• Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
• Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů

Související články

• Soudce
• Odborná justiční zkouška
• Auskultant