Iva Brožová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Iva Brožová (* 7. března 1951) je česká soudkyně. Od roku 1975 až do roku 1990 byla soudkyní komunistického Městského soudu v Brně. V roce 1990 začala působit jako soudkyně Krajského soudu v Brně, postupně se stala poradkyní Ústavního soudu ČSFR. Po zániku federace byla dne 15. 6. 1993 jmenována soudkyní Ústavního soudu České republiky. Na konci roku 1999 Ústavní soud opustila a v roce 2000 se stala soudkyní Nejvyššího soudu, kde se stala předsedkyní jeho občanskoprávního kolegia. Dne 20. 3. 2002 byla jmenována jeho předsedkyní.
Iva Brožová začala v roce 1975 přednášet na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1978 musela pedagogickou činnost z politických důvodů opustit. V roce 1990 se stala přípisem děkana rehabilitovaným učitelem a začala opět přednášet na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
[editovat] Spor o roli a nezávislost soudců
V únoru roku 2006 byla prezidentem České republiky Václavem Klausem odvolána z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu České republiky na základě tehdy platného ustanovení v zákoně č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, který umožňoval odvolání předsedů a místopředsedů soudů pro závažné porušení zákonem stanovených povinností tím, kdo je jmenoval. Iva Brožová podala proti svému odvolání ústavní stížnost a požádala Ústavní soud o zrušení části zákona, která odvolávání předsedů a místopředsedů umožňovala a která podle Brožové byla protiústavní. Ústavní soud se přiklonil k názoru Brožové a zrušil onu část zákona o soudech a soudcích jako neústavní. Ve svém druhém výroku Ústavní soud zrušil odvolání prezidenta republiky Ivy Brožové z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu jako protiústavní.
