Petr Čepek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petr Čepek
alt =
Narození 16. září 1940
Protektorát Čechy a Morava Praha, Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí 20. září 1994 (54 let)
Česko Vrchlabí
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
1994 - Lekce Faust (in memoriam)

Petr Čepek (16. září 1940, PrahaRadlice20. září 1994, Vrchlabí) byl český divadelní a filmový herec.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Karel s matkou Miloslavou (roz. Haladějovou) bydleli v Praze v domku na rozhraní Smíchova a Radlic. Po smrti otce se Petr s matkou a o tři roky mladším bratrem Karlem přestěhovali v roce 1945 do OstravyHrabůvky a odtud pak v roce 1956 do nové čtvrti, Poruby [1].

Vystudoval gymnázium a v roce 1958 byl přijat na DAMU, do ročníku profesora Miloše Nedbala. Mezi jeho spolužáky patřili např. Ladislav Mrkvička, Josef Abrhám, Marie Málková, Jiří Krampol nebo Jana Drbohlavová. Po ukončení DAMU, odešel do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil do roku 1965. V tomto roce se s několika kolegy a režisérem Janem Kačerem přesunul do Prahy a stal se členem souboru nově vznikajícího Činohernímu klubu, kde působil až do své smrti, podílel se zde na vzniku mnoha slavných představení (Machiavelli: Mandragora, Dostojevskij: Zločin a trest, Gogol: Revizor, Pinter: Narozeniny, O´Neill: Cesta dlouhého dne do noci, Čechov/Brecht: Svatby, Vostrý: Tři v tom, Horváth: Povídky z Vídeňského lesa aj.)

V létě 1989 podepsal petici Několik vět, v listopadu téhož roku se podílel na zrodu Občanského fóra. Účastnil se jednání s tehdejším ministerským předsedou Ladislavem Adamcem, 25. listopadu 1989 vystoupil na demonstraci na Letenské pláni.[2]

Počátkem devadesátých let učil herectví na DAMU, v ročníku s Věrou Galatíkovou a Jaroslavem Vostrým. V roce 1994 mu byla udělena in memoriam Český lev za dvojroli ve Švankmajerově filmu Lekce Faust.[3] Zemřel 20. září 1994 na rakovinu plic v nemocnici ve Vrchlabí. Je pohřben na hřbitově v Dolní Kalné.

Petr Čepek byl třikrát ženatý, z těchto manželství má dvě dcery (z druhého Petru, nar. 1972 a z třetího Kristýnu, nar. 1987).

V roce 1996 vydalo nakladatelství Achát knihu profesora Jaroslava Vostrého Petr Čepek – Talent a osud.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Vostrý: Petr Čepek – Talent a osud, vyd. ACHÁT, Praha, 1996, str. 172
  2. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revluce. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 268.  
  3. Český lev 1994

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 14. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 26–27.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1 (dotisk). vyd. Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 164–166.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 91.  
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 122–123.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 104.  
  • PILAŘOVÁ, Eliška. Petr řečený Čepek. Praha : Orbis, 1995. 77 s. ISBN 80-235-0069-4.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 193–194.  
  • VALTROVÁ Marie. Ornestinum : slavná éra Městských divadel pražských : herci vzpomínají. Praha : Brána, 2001. 208 s. ISBN 80-7243-121-8. s. 138.
  • VOSTRÝ, Jaroslav. Petr Čepek : talent a osud. Praha : Achát, 1996. 180 s. ISBN 80-902221-0-2 (2. upr. vyd. vyšlo v pražském nakladatelství XYZ v roce 2004; 201 s. ISBN 80-86864-02-2).
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha : Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 583–584.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]